Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Lahovický most v Praze Lahovicích se klene nikoliv přes Vltavu, ale přes Berounku. Je určen pro automobilovou dopravu a pro pěsí. Lahovický most má jako jediný v Praze dvě vyhlídkové věže. Poskytují pěším návštěvníkům krásný pohled proti proudu Berounky. na Radotín a na druhou stranu, na západ, na slutok Berounky s Vltavou. Krásný je také pohled na Zbraslavský zámek.

Panský vodní mlýn u Bouzova, okres Olomouc.