Domy na náměstí - Bechyně, okres Tábor.

Menší kostelík nebo spíše větší kaple sv. Jana a Pavla se nachází v osadě Potůčník patřící pod obce Hanušovice. Církevní stavba byla vystavěna v roce 1839, po odsunu Němců započala stavba chátrat. Role zachránce se ujal po roce 1991 stavitel Václav Tomek. Práce pokračovaly natolik, že v roce 1997 byl kostelík opět vysvěcen a po dlouhé době sloužena mše. Rekonstrukce pokračovala dále. Bohužel v roce 2007 zásahem blesku vyhořela celá střecha včetně krovu. Dnes je víceméně volně přístupná stavba opět v rekonstrukci a snad se opět dočká nové střechy. Při objektu se nachází menší hřbitov, kde se dnes nachází jen pár náhrobků (9/2012). Osadou vede turisticky značená cesta z Hanušovic do Loučné nad Desnou.

Racovský vrch (619 m.n.m.), okres Domažlice.

Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Dnes žije hrad nebývale rušným životem, Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi.