Skanzen pálení dřevěného uhlí ve Lhotě u Kamenných Žehrovic na Křivoklátsku Vás seznámí s historií a současností výroby dřevěného uhlí formou naučné stezky, která obsahuje 14 naučných tabulí. Pálení dřevěného uhlí na Křivoklátsku má své kořeny v době Keltů před 2 500 lety. Bohaté zásoby dřeva podpořily rozvoj hutnictví železa a dalších průmyslových odvětví v kraji. Jednoduché pálení v ohništích a jamách časem nahradily milíře, které se stavěly až do poloviny 20. století. V milíři probíhalo pomalé a nedokonalé spalování dřeva, které mohlo trvat i přes dva týdny. Později používané plechové karbonizační pece umožnily výrobu uhlí i mimo les. Pálení uhlí se zde nepřetržitě provozuje až do dnešních dob a stalo se místní tradicí. Skanzen ve Lhotě ukáže návštěvníkům typy milířů, nářadí, pomůcek a vybavení k práci a životu uhlíře. Dovolí nahlédnout do ostatních řemesel s lesem a uhlím spojených a ukáže současné technologie výroby. Skanzen nabízí exkurze s výkladem pro školy i veřejnost, v nabídce je občerstvení prodej suvenýrů a odborných publikací a také lze dřevěné uhlí zde vyrobené zakoupit.  

Basilejské náměstí je protnuto od severu k jihu rušnou dopravní tepnou, ulicí Jana Želivského a od východu k západu Malešickou ulicí. Jeho název je odvozen od švýcarského města Basilej ve kterém v letech 1431 – 1448 zasedal koncil katolické církve. S touto institucí vyjednávala i česká delegace vedena Prokopem Holým, jedním z významných vůdců husitského hnutí. V roce 1436 zde uzavřela dohodu zvanou Basilejská.

Zámek Rataje nad Sázavou, okres Kutná Hora.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků s bývalým kapucínským hospicem se nachází přímo na hlavním mělnickém náměstí. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a v budově bývalého kláštera dnes sídlí Regionální muzeum Mělník. Kapucíni na Mělnicku působili již od počátku 18. století, avšak až roku 1749 městská rada požádala řád, aby se v Mělníce usadil natrvalo. K získání zázemí jim pomohla bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu, další dům získali koupí a část zahrady darem. Již následujícího roku (20. září 1750) byli kapucíni slavnostně uvedeni do města. Během dvou let zde zřídili hospic a roku 1753 byl dokončen i kostel Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1785 klášter unikl zrušení, neboť městská rada mu vyprosila výjimku. Kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu i laické duchovní správě. V roce 1950 bohužel již klášter postihla konfiskace a jeho prostory byly využívány k různým účelům, dlouho zde například sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění. Regionální muzeum Mělník využívá jeho prostory od roku 1999. Typické stavební řešení kapucínských kostelů muselo být v případě Mělníka přizpůsobeno velikosti a možnostem staveniště, proto je kostel trochu atypický a boční kapli Panny Marie nahrazuje pouze mělký výklenek na levé straně lodi. Bývalý hospic, přiléhající ke kostelu, dodnes připomíná typický měšťanský dům včetně existence loubí v průčelí. M.K.