Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.

Malebná zřícenina gotické tvrze stojící u rybníka se nachází na jihovýchodním cípu dnes již téměř pusté vsi Tichá v okrese Český Krumlov. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Tvrz Tichá byla vystavěna v průběhu první poloviny 14. století a je pravděpodobné, že nikdy nebyla sídlem samostatného zboží, nýbrž byla součástí panství Velešín a později panství Nové Hrady. První písemnou zmínku o tvrzi máme již z roku 1360, kdy jejími vlastníky byli bratři Beneš a Jan z Velešína. Dalšími majiteli tvrze a vsi byli od roku 1367 až do počátku 17. století Rožmberkové. Tvrz měli na starosti jejich purkrabí, z nichž jmény známe Ojíře (1412), Jana z Petrovic (1433–1454), Čápa (70.–80. léta 15. století) a Jana Hřebenáře z Hřebene (80. léta 15. století). Tvrz hrála velmi důležitou úlohu v pohraničních bojích, a proto ji majitelé udržovali v dobrém stavu. Poslední písemná zmínka o existenci tvrze jako obranné stavby pochází z roku 1541. Poté ji majitelé využívali jako hospodářskou budovu a po několika požárech byla koncem 18. století přestavěna na pivovar. Tvrz dnes Dodnes se z gotických součástí tvrze dochovala pouze mohutná čtvercová věž, do níž vedl původní vstup v prvním patře. Opevnění tvořil vodní příkop, který byl napájen vodou z nedalekého rybníka. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit poutní kostel Panny Marie Sněžné - Svatý Kámen nebo farní kostel svatého Jiljí v Dolním Dvořišti. Zajímavá je i zřícenina hradu Louzek u Bujanova. V téže obci najdete také Muzeum koněspřežné dráhy. Ubytování najdete na Dolním Dvořišti. M.K.

Deska připomíná stavbu domu z roku 1934, kterou uskutečnili architekti Václav Štrunc, Josef Štrunc a Karel Splavec.

Rozhledna na vrchu Libín patří k nejstarším u nás. Libín je 1096 metrů vysoká hora 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří a nabízela vždy nádherný kruhový výhled. Bílý maják Byla postavena v roce 1883 Šumavským klubem turistů. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. Byla stavěna podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a jelikož v témže roce slavili zásnuby habsburský korunní princ Rudolf s princeznou Štefanií, dostala rozhledna název Rudolfova věž. V roce 1894 byla pro větší pohodlí turistů postavena hájovna, v níž se mohli občerstvit. V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, v plánu byla rekonstrukce věže, při které by byl vrchol zastřešen a vyrostla by na něm prosklená terasa. Díky válečným událostem z toho sešlo. Proto je její dnešní podoba autentická. Na konci 20.století dostala nový bílý nátěr a když se do ní opře sluneční svit, stává se nepřehlédnutelnou dominantou okolí. Je vysoká 27 metrů a na její vyhlídku, která je ve stejné výšce vede 138 schodů. Kruhový výhled zahrnuje kromě Šumavy a blízkých Prachatic také Novohradské hory, Českobudějovickou pánev, horu Kleť, Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. V případě velmi dobré viditelnosti vystupují na jihu alpské vrcholky. Rozhledna na Libínu je přístupná po celý rok v otvírací době přilehlého občerstvení.   Výhled sever: Prachatice, Písecko s Jarníkem a Velkým Kamýkem, Středočeská pahorkatina východ: Kleť a Blanský les jih: Šumava a Lipno, Alpy západ: Boubín Popis cesty Ideální cesta k rozhledně vede od parkoviště v obci Labínské Sedlo a odtud půjdete pěšky po modré značce asi 2 kilometry. Převýšení je kolem 250 metrů k rozhledně.