Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji.  Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice  spolu s parkem součástí  Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol.  Unikátní zámecký park      K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí  expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna,  restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.

Skalní vyhlídka s dřevěným altánem se nachází asi 1 km od Jetřichovic. Původně se vrch nazýval Velký Ostrý nebo Velký Špičák, své dnešní pojmenování má podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské. Dříve zde byla požární pozorovatelna, roku 1856 vrcholek zpřístupnil turistům Ferdinand Kinský. Na vyhlídkovou plošinu vede odbočka, výstup je trochu náročnější vede většinou po dřevěných nebo ocelových schůdcích.

Jeskyně Šipka se nachází v Národním sadě na severovýchodním úpatí vrchu Kotouč. Dříve se zde nacházelo více jeskyní, ale většina padla díky těžbě vápence, který byl hlavně odebírán Vítkovickými železárnami. Je jedním z nejslavnějších pravěkých nalezišť u nás. Dne 26.5.1880 zde Karel Mašek objevil zlomek spodní čelisti neandrtálského dítěte z doby před 40.000 lety. Dále pak kamenné nástroje ze středního a pozdního peleolitu a také četné kosti zvířat, hlavně jeskynního medvěda. Jeskyně vznikla v bradle jurských vápenců, dříve ji tvořil prostor 12 x 15 m, jehož strop se dávno propadl a zbyla jen vstupní skalní brána. Potom dvě dále pokračující chodby o celkové délce 60 m. Levá užší (1-2 m) má název Jezevčí díra, pravá pak Krápníková chodba. Jeskyně je volně přístupná.

Vodní nádrž Dalešice byla zbudována na řece Jihlavě jako zdroj pro vlastní přečerpávací elektrárnu, akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a snížení povodňových průtoků pod hrází. Byla dokončena následující rok po dokončení výstavby vodní nádrže Mohelno, tedy v roce 1978. Nádrž je dlouhá přibližně 16 km a plocha tvoří 482 ha. Celkový objem nádrže činí 126 mil. m3. Hráz je kamenitá sypaná se středním jílovitým těsněním, dlouhá 300 m a vysoká úctyhodných 88 m. Hráz je přístupná, vede tudy turistická značka a silniční komunikace Kramolín – Slavětice. Na nádrži je provozovaná výletní lodní doprava s několika přístavy.