Dodnes stojící synagoga v ulici U Synagogy byla vystavěna v letech 1783-1784 a užívána byla až do roku 1938. Den po tzv. Křišťálové noci její interiér zdemolovali místní nacisté. Po válce v roce 1948 ji zakoupil a pro svoji potřebu adaptovala českobratrská církev evangelická. V roce 1993 ji získala zpět Židovská obec Olomouc a roku 2002 ji předala Židovské federaci obcí v ČR. Následně bylo přikročeno ke kompletní rekonstrukci ukončené v roce 2008 a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Během rekonstrukce byly odkryty zajímavé nástěnné liturgické nápisy z roku 1785. Synagoga dnes slouží jako muzeum s expozicí věnovanou Židovské komunitě na Severní Moravě. Otevřeno je většinou ve všední dny odpoledne a o víkendech, případně je možno se domluvit telefonicky.

V obci Dobříkov stojí dřevěný kostelík jehož vznik se datuje do roku 1679. Původně se však nacházel v obci Velká Kopaň (dnes Ukrajina). Prodělal dvoje stěhování, nejprve byl přemístěn do Chlumce u Sevljuše (1857) a v roce 1930 prodělal stěhování sem do Dobříkova. Iniciátorem a hlavně investorem této akce byl agrárník V. Klofáč. Majitelem kostel je dnes čs. církev husitská. Kostel je roubený s pavláčkami, v průčelí s arkádou a hranolovou věží s ochozem. Střechu kryje šindel. Uvnitř se nachází původní zařízení a vyřezávané pravoslavné ikony.

Námětem díla je ukřižování Krista. Původní kříž zde byl postaven již po roce 1361 pražským magistrátem. Údajně byl v roce 1419 zničen Husity. Ve druhé polovině 15. století byl nahrazen novým křížem a dalším potom v roce 1629. Kříž měl dřevěný korpus a doplňovaly ho tři postavy světců namalované na dřevěných deskách. Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény. V roce 1648, při bojích Pražanů se Švédy, byl kříž opět zničen. Do současnosti se zachovala pouze Kristova hlava, která je uložena v pražském arcibiskupském semináři. Další znázornění Kalvárie zhotovili Jeremiáš Fischel,  který ji vyřezal z prken  a ozdobil dvěma sochami, a Fabián Harovník, který ji vymaloval. V roce 1657 pro ni byl opatřen dnešní kovový korpus a v roce 1666 nahradily postavy z dřevěných desek dvě olověné sochy, které odlil pražský zvonař Milkuláš Löw z Löwenberku. Ty byly odstraněny v roce 1861 a jejich další osud není znám.V roce 1657 byl zakoupen za 500 tolarů u kupců Hillingerů v Drážďanech bronzový zlacený korpus Krista. Hebrejský nápis, jenž v překladu znamená „Svatý svatý svatý Bůh“, je ze stejného materiálu a byl pořízen v roce 1696 z pokuty Žida, který se kříži posmíval. Událost je popsána ve třech jazycích na kartuších osazených na podstavci kříže. Je to dílo anonymního sochaře se značkou GH a pochází z roku 1707. Mramorové obložení ochozu mostu pod sousoším bylo zhotoveno v roce 1681. V roce 1672 byl na obložení umístěn znak pánů z Říčan a latinský nápis na paměť Karla Adama Lva z Říčan, který pražskému arcibiskupství odkázal statky v Louňovicích a Vodlochovicích s podmínkouže se bude starat o věčné světlo pod křížem. Pískovcové sochy Panny Marie a Jana Evangelisty jsou dílem Emanuela Maxe a pocházejí z roku 1861.Vpravo od Kalvárie, na ochoze, jsou připevněny desky, které dementují příběh se Židem, který měl krást. 

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech se zaměřuje na muzejní a vlastivědnou práci a dokumentaci vývoje přírody a společnosti rokycanského regionu. Muzeum se specializuje na paleontologii dokumentující celou oblast Barrandienu. Další specializace je v oboru železářství, ve kterém se zaměřuje na Rokycansko, Plzeňsko a Berounsko, v oboru botanika i Brdy a Křivoklátsko. Obecní zastupitelstvo královského města Rokycany rozhodlo o zřízení muzea v r. 1904 za úřadování starosty Jana Anichobra na podnět Dr. Bohuslava Horáka, profesora a pozdějšího ředitele gymnasia v Rokycanech. Pro veřejnost bylo otevřeno 24. září 1905, tento den je také uváděn jako den vzniku muzea. Stálá expozice Železářství na Rokycansku a Podbrdsku (historie výroby železa od 13. do 20. století, cvočkařská výroba, umělecká litina) Bydlení na Rokycansku v 19. století (venkovské bydlení a drobná domácká výroba, občanská domácnost ve 20. letech 20. století, měšťanská domácnost) Rokycansko v minulosti (prehistorie, středověk, cechy a řemesla, kulturní a společenský život regionu do r. 1918) Otisky času (na paleontologických nálezech z Rokycanska dokumentuje život v prvohorách, třetihorách a čtvrtohorách v regionu). Muzeum spravuje dále: Vodní Hamr v Dobřívě Pamětní síň Jindřicha Mošny v Dobřívě