Založení kostela sv. Štěpána v Kouřimi se datuje do roku 1260 společně se vznikem města. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a později pak upravován. Například v letech 1876-1877 s použitím pseudogotických prvků v duchu purismu a pak také v letech 1903-1910 architektem Kamilem Hilbertem. Kostel je trojlodní bazilika se dvěma mohutnými věžemi. Věže byly původně vyšší, dnes je kryjou barokní báně. Na stěnách kolem kostela se nachází 16 mramorových a pískovcových renesančních náhrobníků ze 16. a 17. století. Původně se nacházely v kostele, odkud byly odstraněny a dlouho upadly v zapomění, sem na dnešní místo byly osazeny kolem roku 1905 při poslední přestavbě kostela. V presbytáři můžeme vidět raně gotické sedile a gotický sanktuář. V severní lodi dvě dvoudílná bohatě profilovaná okna a raně gotický portál z doby založení kostela. Na jižní straně je portál pseudogotický. Většina gotického a renesančního vybavení byla zničena požáry, z barokního období se dochovaly jen lavice v hlavní lodi a dřevořezba ležícího Krista z 18. století. I fresky v kostele byly zničeny při druhé regotizaci. Pod východní částí presbytáře se nachází podzemní krypta sv. Kateřiny z doby založení kostela v letech 1260-1270. Jde o unikátní stavbu, která zřejmě nemá v celé Evropě obdoby. Krypta je osmiúhelníkového tvaru s kvádříkového lomového a rulového kamene. Kryje ji hvězdicová žebrová klenba sklenutá na střední pilíř. Při průzkumu byly odkryty fresky z doby okolo roku 1410, pod nimi pak ještě zřejmě fresky starší, ty se však již nepodařilo obnovit. Restaurování fresek trvalo 8 let, představují výjevy Ukřižování, Mučení a Stětí sv. Kateřiny. V 16 klenebních polích je pak tzv. andělský chór, komplex 24 postav andělů hrajících na dobové hudební nástroje. V blízkosti kostel stojí pozdně gotická zvonice z roku 1525, kolem roku 1570 renesančně přestavěna (z této doby pochází sgrafita) a pseudogoticky upravena architektem Josefem Mockerem. Zvony jsou zde zavěšeny obráceně.

Kostel sv. Cyrila a metoděje v Praze 6 Nebušicích.

Stálá expozice: Bitva u Lipan a ohlasy ve středních Čechách.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.