Městské muzeum Velvary zpřístupnilo své sbírky ji roku 1932. Ve sbírkách si lze prohlédnout ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, připomenout si vývoj města od 13. století až do konce 18. století, nechybí ukázky historického nábytku a odívání z 19. století a život města a jeho obyvatel od počátku 19. století až do roku 1938.Součástí expozice jsou soubory obrazů s náboženskou tématikou ze 17. a 18. století a také díla  významných českých autorů z 2. pol. 19. až počátku 20. století. Velvarskému muzeu je odkázal sběratel Oldřich Brtník. Muzeum pořádá v prostorách muzejní galerie výstavy výtvarníků, tradiční je již Velvarský výtvarný salón. Na požádání je možné s pracovníky muzea navštívit Galerii Jiřího Corvina  a Pražskou bránu. Pro objednané skupiny je možnost komentované vycházky po Velvarech. Stálá expozice Velvary v letech 1918- 1938 Ukázky řemesel a obchodů provozovaných ve Velvarech. Secesní sál nabízí ke shlédnutí výběr malířského díla Jiřího / Georga / Karse, jednoho z představitelů Pařížské školy a přítele M. Utrilla. Ve stejném sále se pořádají koncerty, přednášky a besedy.  

Hudební klub v paláci Metro nabízí vedle koncertů i možnost pronájmu na soukromé akce a večírky.

Židovský hřbitov se nachází 1,5 km západně od obce při silnici Křinec – Měčíř pod jižním svahem vrchu Chotuc. Byl založen roku 1884 a používán až do druhé světové války. Na počátku 80. let byla započata demolice již zpustošeného hřbitova. Areál byl pak prodán do soukromého vlastnictví. Než došlo v roce 1998 k převodu na Židovskou obec, zničil tehdejší majitel unikátní neorenesanční hrobku, jejíž torza lze zatím ještě nalézt (2010) vlevo od bývalé obřadní síně s bytem hrobníka. V současné době areál opět zarůstá náletovými křovinami, ohradní zeď je místy pobořená a je tak volně přístupný. Dnes se zde již nalézá jen torza a zbytky náhrobků, bývalá obdřadní síň má sice opravenou střechu, ale jinak je ve špatném stavu.

Dalším členem české rodiny památek UNESCO je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Přehodnocením gotických prvků do čistě barokní podoby vznikl v Čechách na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. Barokní gotika - unikátní sloh Jeho nejznámějším projevem je právě kostel ve Žďáru nad Sázavou. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla, kterému se zde podařilo mistrovsky spojit výrazové prostředky baroka i gotiky. Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je doslova protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Podle ní se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami Proto je půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Číslovka 5 a další symboly Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. Zde však symbolika kostela nekončí – uprostřed stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá monumentální jazyk v ohnivém kruhu jako symbol Jana Nepomuckého, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Kostel je přístupný veřejnosti od května do září denně kromě pondělí, od 8.00 hod. do 17.00 hod. a mimo sezonu, tj. od října do dubna od 9:00 hod. do 16:00 hod., pouze o víkendech a ve svátcích a po předchozí domluvě.