Komplex františkánského kláštera s kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové se nachází nedaleko centra města ve Svitavské ulici. Kostel sv. Josefa je přístupný v době bohoslužeb, klášterní budovy opět slouží svému prvotnímu účelu. Františkáni byli do Moravské Třebové přivedeni na popud provinciála Bernarda Sanniga a za finanční podpory majitele panství knížete Karla Eusebia z Liechtensteina roku 1678. Byl vybrán pozemek, na němž již roku 1689 stál dokončený kostel sv. Josefa a o sedm let později i budova konventu. V roce 1746 zde žilo 25 řeholníků a přibližně v té době zde byla založena i filozofická studia. Za sedmileté války v roce 1758 se z kláštera stala ubytovna vojáků a lazaret. Klášter byl poté zle poničen a vyrabován. V roce 1784 již hrozilo zrušení kláštera, ale představitelům provincie se jej podařilo zachránit. V období napoleonských válek klášter opět sloužil jako lazaret a další rána jej postihla roku 1866, kdy byl vydrancován pruskými vojáky. Vznikl zde navíc špitál pro nemocné tyfem a cholerou. Za první světové války v refektáři kláštera probíhala školní výuka pro uprchlíky z Istrie. V roce 1942 byl klášter zrušen a poté byl využíván jako hostinec. V letech 1950–1990 v kláštere ustal církevní život. Počátkem 90. let 20. století byla část kláštera opravena a bratři se mohli vrátit. Jedná se o nenáročnou stavbu, připomínající strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V rajském dvoře se nachází studna z roku 1704. M.K.

Muzeum moderního umění vzniklo přejmenováním budovy Muzea umění Olomouc v červnu 2006. Logicky se zaměřuje na prezetnaci výtvarné tvorby 20. a 21. století. Místo kde muzeum stojí, má velmi dlouhou historii. Původně zde stojící komplex středověkých staveb byl roku 1843 zbořen anahrazen budovou trestnice okresního soudu v pozdně klasicistním duchu.  letech 1915 – 1916 došlo k pozdně secesní fázi přestavby, při níž získalo svou novou podobu hlavní průčelí. Jeho autorem je Jaroslav Kovář starší, sochařskou výzdobu vytvořil Moritz Lau z Mnichova. Dva nízké figurální reliéfy, situované na průčelí po stranách hlavního vstupu, připomínají do dnešních dnů původní využití staveb na dnešní parcele – špitál a trestnici. Pro účely muzea začala být používána po roce 1989 a byla rekonstruována. Pořádá dlouhodobé expozice i krátkodobé výstavy českého i zahraničního moderního umění. Například v r. 2007 se zde konala výstava světoznámého zakladatele výtvarného směru op-art Victora Vasarelyho, v r. 2008 uspořádalo výstavu nejpopulárnějšího českého malíře a ilustrátora Josefa Lady apod. Jako jediné muzeum v ČR se věnuje sběratelství tzv. autorské knihy. Stálá expozice Dům milovníka umění

Od roku 2005 je možné v Dobřívi navštívit stálou expozici, která je věnována životu a dílu Jindřicha Mošny. Jindřich Mošna byl český divadelní herec, ve své době jeden z nejlépe hodnocených českých herců.V expozici je možné využít elektronického průvodce ( v jazykové mutaci české německé a anglické) a je zde možno zakoupit i tištěný leták představující Jindřicha Mošnu v jeho hereckých úlohách. Dále je zdokumentován pobyt J. Mošny v Dobřívě, osobní památky, dokumentace hereckých rolí.Pamětní síň je otevřena vždy v době otevření vodního hamru, v sezóně od 1.4. do 31. 10., ve středu až neděli od 9 do 17 hodin. Pamětní síň patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.    

Cestou Křižíkovou ulicí podejdeme pod prvním pražským železničním mostem. Byl postaven v letech 1846-50 mezi Karlínem a Holešovicemi. Nad oběma rameny Vltavy má osm segmentových kleneb a 77 polokruhových kleneb nad ostrovem Štvanicí a územím Karlína. V řece jsou mostní pilíře založeny na dubových roštech. Viadukt navrhl vynikající rakouský inženýr Alois Negrelli, spolu s českým inženýrem Janem Pernerem.