Zbytek Prachatické brány se nachází na jihovýchodní straně centra města v dnešní ulici Prácheňská. Původně gotická brána pochází ze 13. století. Před ní se ještě nacházela v úrovni parkánu ještě jedna vnější brána, která byla zbořena v letech 1837-1861. Dnes je brána dochována jen v přízemní výšce s hrotitými portály. Nebyla zaklenuta, měla jen trámový strop.

Městské opevnění města Stříbra se skládalo ze dvou částí. Jedno opevňovalo samotné centrum, druhé pak ještě navíc jižní předměstí, tato druhá část byla opevněna v 16. století. Do vnitřní části se vstupovalo dvěma branami (ani jedna se nedochovala). Do jižního předměstí se vstupovalo třemi branami, menší bránou a fortnou. Hradby nebyly patrně nijak velkolepé, tvořila je patrně jen zeď z lomového kamene. Z opevnění vnitřního města se dochovaly jen skromné zbytky hradeb při ulici Hradební. Z opevnění jižního předměstí (Nové Město) se dochovalo podstatně více. Při ulici Sokolské je to zbytek hradby, dále pak most s bránou (1555-1560), Koubkova branka v ulici Ruská (1574) a jedna bašta v ulici Plzeňská.

Žalý, zalesněný vrch mezi Beneckem a Vrchlabím, je znám především jako středisko zimních sportů. Na jeho svazích se nachází Ski Areál Herlíkovice. Kopec má vrcholy vlastně dva – severní Zadní Žalý (1036 m) a jižní Přední Žalý (1019 m). A právě na nižším vrcholu stojí kamenná, 18 metrů vysoká, rozhledna. Má svou atmosféru a historii, která na Vás dýchá od prvního do posledního schodu jejího točitého schodiště.     Není to ovšem první vyhlídková stavba na kopci Žalý. Ta první zde byla zbudována pravděpodobně již v roce 1836. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce. Okolní stromy ji brzy přerostly, a proto se roku 1888 rozhodl na jejím místě vybudovat německý Krkonošský spolek 15 metrů vysokou, železnou rozhlednu. Nikdy však kvůli technickým závadám nebyla zpřístupněna a němečtí turisté věž po roce rozebrali. Vedle věže nechal postavit hrabě Jan Harrach, majitel zdejšího panství a velký podporovatel české turistiky, restauraci s dřevěnou verandou. Roku 1890 zde byla přistavěna dřevěná restaurace s verandou. Sloužila do roku 1900, kdy vyhořela. V obnovené podobě fungovala do roku 1943, kdy zanikla. Hrabě se po přímluvě jilemnické odboru KČT ujal i myšlenky postavit na Žalém novou rozhlednu. To je již ta dnešní kamenná. Celou stavbu financoval, dal jí název Rozhledna Františka Josefa a slavnostně ji otevřel 7. září 1892. V 90. letech prošla rozhledna drobnou rekonstrukcí a v roce 1999 se na jihozápadním rohu objevily první antény, které bohužel trochu kazily vzhled.Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.  Máte-li štěstí na počasí, v dáli uvidíte charakteristickou siluetu Ještědu, na severu Medvědín, Špindlerův mlýn, trochu západněji pak Kotel. Na severovýchodě se rozprostírá Luční hora a samozřejmě Sněžka. Čistě východním směrem můžete vidět Strážné. Výhled do vnitrozemí zase nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Abyste si tuto krásu mohly patřičně vychutnat, stačí maličkost. Vystoupat po jejích 92 schodech. Je otevřena denně od 10 do 16 hodin.

Sídliště Košík bylo postaveno podle projektu M. Blahota v letech 1979 – 1982. Jeho kapacita je 1654 bytů pro 5000 lidí.