Židovský hřbitov se nachází jen kousek severozápadním směrem od obce na jihovýchodním svahu vrch Na Vinici. Byl založen roku 1789, v první polovině 19. století a na počátku 20. století rozšířen. Po roce 1910 byla postavena také osmiboká novorománská obřadní síň. Na ploše 2.505 m2 se dochovalo přibližně 200 náhrobků nebo jejich torz. Obřadní síň byla nedávno rekonstruována. Hřbitov je přístupný bez obtíží.

O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Stanice je umístěna pod povrchem mezi ulicí Jeremiášovou a Šostakovičovým náměstím. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994. Hloubka nástupiště je 13,1 m pod povrchem. Stanice je podzemní, hloubená s částečně kotvenými pilotovými stěnami a kotvenými svahy. Konstrukce je monolitická, železobetonová. Nástupiště je řešeno jako trojtrakt s ocelovými sloupy o profilu 60 cm vyplněnými betonem. Stěny nástupiště jsou obloženy keramickými deskami v modré barvě. Stanice má dva výstupy do povrchových vestibulů. Západní umístěn pod ulicí Jeremiášova zatím vede víceméně do polí, ale v současné době se vyskytl projekt na zastavění přilehlého prostranství s název Západní Město. Konstrukce vestibulu tvoří půlválcová kopule zasklená sklem LAXAN EXEL. Východní vestibul obsluhuje prostor sídliště Stodůlky.

Jinak také zvaný Horní Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obce Krásný Les. Turista se k němu dostane bude-li následovat přibližně 4 km dlouhé turistické značení ze Stráže nad Ohří. Cesta vede zčásti po hřebeni a nabízí krásné výhledy. O zpustlý objekt (původně hrad, později přestavěný na zámek) se od roku 2001 stará soukromý majitel, který jej postupně za pomoci dobrovolníků opravuje. Horní Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic. V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří. Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek. Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov. Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001. Podoba hradu Původní nevelký hrad byl dvojdílný. Jádru vévodila samostatně stojící věž - bergfrit. Po ostatní zástavbě se nám nedochovaly stopy. V místech, kde dnes stojí pseudogotická kaplička, se dá předpokládat předsunuté opevnění, neboť z tohoto vyvýšeného místa byl hrad velmi zranitelný. Za Šliků byl v předhradí vystavěn renesanční palác, pivovar a sladovna. Výše zmíněné pseudogotické úpravy a přestavby hradu na zámek probíhaly ve dvou etapách v letech 1840–1850 a 1878–1882. Dnes je objekt nově zastřešen a probíhají jeho opravy. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu loveckého zámečku Mořičov nebo zříceninu hradu Himlštejn. Nedaleko Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří. M.K.