Skanzen Řepora, dříve nazývaný Tuležim, je skanzen středověké vsi. Můžeme jej navštívit v okrajové části Prahy v Řeporyjích. Jenom kousek od stanice metra Stodůlky. Historická skupiny Erbia, která je provozovatelem skanzenu, nám dává nahlédnout do soudobé rekonstrukce středověké vesnice s kostelíkem a hřbitovem, krytou tržnicí, krčmou, tvrzí a hospodářskými budovami. Dále je možné navštívit usedlost rychtáře, kováře, rolníka, hrnčíře, bylinkářky a domkáře. K vidění je také studna, pranýř, posvátný strom, pohanské kultovní místo a šibeniční vršek. Objekty jsou uspořádány kolem centrálního náměstí, které obehnáno vodním a palisádovým opevněním se třemi branami. Interiéry jsou doplněny replikami historických nástrojů a náčiní. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější obraz o životě a práci ve 14. století. Jeho unikátnost spočívá také v tom, že vzniklo za použití původních stavebních technologií a materiálů, jako je dřevo, hlína, kámen a sláma. Lidé ze sdružení Erbia čas od času městečko oživují svými kulturními akcemi. Pondělí je zavírací den.

Antonín Bubeníček.

Návštěva hradu Klenová je spojení jedné z nejvýznamnějších galerií současného umění, historických staveb a krásné přírody Pošumaví. Hrad se nachází v stejnojmenné obci s přibližně 123 obyvateli v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Hrad Klenová patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám západních Čech. Svoji dlouhou historií se řadí také k nejstarším hradům u nás. Romantickou atmosféru hradu doplňuje zámek z 19. stol. a upravený park se zámeckou restaurací. Z hradu Klenová je monumentální výhled na celé Klatovsko. Historie hradu První písemní zmínka o hradu Klenová pochází ze 13. stol. Hlavním účelem pevnosti bylo střežení obchodních cest do Bavorska. Z této doby se nám dochovala hranolová věž s hladomornou. Obytná část byla přistavěna až později. Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. Za Přibíka z Klenového byl na nejvíce ohrožené straně svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Celé jádro hradu je obehnáno dvojitými hradbami s příkopem. Za vlády Rudolfa II., v době majitelů Harantů z Polžic a Bezdružic, se vystavěla renesanční budova purkrabství, která je jedinou dodnes zachovanou částí hradu z této doby. Od poloviny 17. stol. začala Klenová pustnout. Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu započala roku 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion-Thannhausen. Jeho největším dílem byla výstavba novogotického zámku v prostoru jižního vnějšího opevnění a úprava a konzervace hradní zříceniny. V roce 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi, který dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu. Iluzivní táflování stěn, zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi. Panství zůstalo v soukromých rukou do roku 1951, kdy byl hrad a zámek převeden do správy Národní kulturní komise. Jako poslední majitelka se uvádí malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. V roce 1963 byla na hradě Klenová zřízena galerie výtvarného umění.   Hradní expozice Expozice hradu v přízemí představuje zámecké interiéry hradu a české moderní umění ze sbírek galerie (rozsáhlá kolekce z díla Vilmy Vrbové-Kotrbové, díla moderních českých mistrů - E. Filla, M. Pirner, Q. Kocian, J. Bauch, M. Švabinský atd.). V prvním patře se nachází výstava českého i světového moderního umění. Na své si zde tedy přijdou milovníci moderního umění, k vidění jsou jak díla známých mistrů, tak i výstavy začínajících umělců. Galerie se orientuje především na soudobé umění v širokém spektru od klasických forem jako je malba a socha, přes fotografii, architekturu, až po nová média. V exteriéru se pak nachází sochařský park. Výstavy probíhají na zámku, hradě i v jeho nejbližším okolí. V létě se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Klatovech.

Sady vyprojektoval a začal budovat již v roce 1885 pražský zahradní architekt František Thomayer na místě zbouraných městských hradeb. Rozloha původní zeleně byla značně omezena stavbou metra a magistrály, která sady lemuje z východní a ze zápasní strany.Sady jsou jmenovány po českém básníkovi a literátovi Františku Ladislavu Čelakovském.