Kozákov (744 m) je výrazná dominantou Českého ráje. Tyčí se nad údolím řeky Jizery v okrese Semily. Z Kozákova je nádherný výhled na rozmanitou a krásnou přírodu Českého ráje a také na celý severní pás našich hor.  Tento výhled je od roku 1995 ještě krásnější, protože turisté mohou pro rozhlížení využít nové víceúčelové věže. Zdálo by se logické, že historie vyhlídkových staveb na Kozákově bude mnohem starší. Pravda je to ovšem jen částečně. Předešlé rozhledny a vyhlídková místa na Kozákově byla jen v oblasti návrhů, plánů a snů. První projekt rozhledny na Kozákově vypracoval z pověření odboru KČT v Turnově malíř Jan Prousek. Jeho představa byla vybudovat vyhlídkovou věž spojenou s kaplí zasvěcenou věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Nápad se setkal se souhlasem a roku 1902 byl založen stavební fond. Ovšem úmrtí rodáka z blízkých Semil Františka Ladislava Riegera roku 1903 plány pozměnilo. Vznikla totiž idea postavit na Kozákově na jeho počest mohylu. Ta měla být vysoká 28 metrů a sloužit zároveň i jako vyhlídka. Náklady byly odhadovány na 80 až 100 tisíc korun a ty se nepodařilo nikdy sehnat. Po dlouhých osmi letech se KČT vrátil opět k původní myšlence, která by byla doplněna turistickou chatou. Jenže nadcházející válka plány překazila. Válka skončila, vznikl samostatný stát a myšlenka stavby výletního objektu na Kozákově se vrátila opět na pořad dne. Místní podnikatelé, turisté a úřady spojily své síly a 24. června 1928 byla slavnostně otevřena Riegrova chata. Podle některých pramenů sloužila turistům v období 20. let, dřevěná provizorní věž, vysoká cca 12 metrů.  Plány na stavbu skutečné rozhledny byly odsunuty jen do teoretické roviny.  Osud chaty také nebyl zrovna růžový. Chata sloužila turistům až do 2. sv. války. Po válce byla v majetku různých tělovýchovných organizací, posléze podniku Restaurace a jídelny. Bylo zde také ubytováno vojsko. Právě vojenská přítomnost na Kozákově znamenala paradoxně splnění snu mnoha generací o postavení rozhledny. Armáda zde chtěla v roce 1993 postavit vojenský spojovací uzel a KČT v Semilech učinila nabídku, že by věž byla pojata jako víceúčelový objekt s dvěma vyhlídkovými plošinami. KČT souhlasil a výstavba věže byla zahájena v květnu 1994. Slavnostního otevření se konalo 22. dubna 1995 za účasti téměř dvou tisícovek lidí. Na horní plošinu, 48 metrů nad zemí, jsou umístěny antény. Turisté mohou po 120 schodech vystoupat na plošinu ve výšce 24 metr, která nabízí rozsáhlý kruhový výhled. Spatřit lze Trosky, Bezděz, Krkonoše, Jizerské hory, České Středohoří, Český ráj a Orlické hory. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na pražský Petřín.  

Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1.    1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2.    1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3.    1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4.    1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5.    1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6.    1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7.    1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8.    1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9.    1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10.  1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1.    1993–1992: Václav Havel (* 1936)    2.    2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:•    Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.•    Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.•    Čestné nádvoří Pražského hradu.•    Tereziánský palác.•    Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:•    Kaple sv. Kříže.•    Kohlova kašna.•    Studna s renesanční mříží.•    Obrazárna Pražského hradu.•    Zástava prezidenta České republiky.•    Kancelář prezidenta republiky.•    Archiv kanceláře presidenta ČR.•    Socha sv. Petra.•    Socha sv. Pavla.•    Bílá věž Pražského hradu.•    Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).•    Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:•    Chrám sv. Víta.•    České korunovační klenoty.•    Zlatá brána chrámu sv. Víta.•    Mozaika Adam a Eva.•    Mozaika Ukřižování Krista.•    Kašna se sochou sv. Jiří.•    Socha sv. Václava.•    Mrákotinský monolit.•    Pamětní deska obětí německé okupace.•    Orlí kašna.•    Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.•    Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.•    Zvon Josef - chrám sv. Víta.•    Starý královská palác  Pražského hradu.•    Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.•    Staré proboštství.•    Portál Starého proboštství na Pražském hradě.•    Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.•    Tereziánský trakt Pražského hradu.•    Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.•    Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.•    Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.•    Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:•    Bazilika sv. Jiří.•    Kaple sv. Jana Nepomuckého.•    Kaple Všech svatých.•    Nové proboštství.•    Socha sv. Václava.•    Národní galerie.•    Medvědí kašna.•    Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:•    Prašná věž (Mihulka):•    Sluneční hodiny.•    Vikářské domy.•    Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:•    Socha Ponocný.•    Pozůstatky Prašného mostu.•    Domek medvědáře.•    Kamenná plastika.•    Potok Brusnice.•    Kyklopské schody.•    Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:•    Ústav šlechtičen.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Černá věž.•    Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.•    Muzeum hraček.•    Lobkovický palác. •    Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:•    Vstupní portál do Rajské zahrady.•    Matyášův altán.•    Socha Dobrý pastýř.•    Monumentální schodiště.•    Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:•    Starý královský palác.•    Ludvíkovo křídlo.•    Bellevue.•    Jónský sloup.•    Lobkovický palác.•    Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.•    Kaple Všech svatých.•    Plečníkova voliéra.•    Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.•    Obelisk Viléma Slavaty.•    Windischgrätzova zeď.•    Monolit v zahradě Na valech.•    Moravská bašta.•    Sloupový altán v zahradě Na valech•    Tereziánský trakt.•    Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.•    Empírový domek.•    Kašna u hranice s Rajskou zahradou.•    Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:•    Hudební pavilon.•    Sochy Antická božstva.•    Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:•    Vyhlídka na Prahu.•    Socha sv. Barbora.•    Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:•    Jízdárna Pražského hradu•    Galerie v Jízdárně Pražského hradu•    Lví dvůr.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.•    Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:•    Letohrádek královny Anny.•    Zpívající fontána.•    Kašna se sochou Herkulova.•    Míčovna Pražského hradu.•    Socha Vítěz.•    Lví dvůr.•    Alegorie noci.

Modřanské kino promítalo filmy již roku 1919 a patřilo k prvním kamenným kinům v Praze. Původní jméno bylo "Bio Lido", název se odvodil od umístění v prostorách Lidového domu. V období Protektorátu bylo kino přejmenováno na Viktoria. Od konce války do roku 1948 pak neslo jméno Vlast. Roku 1950 proběhla rekonstrukce, při níž byl sál otočen o 180 stupňů. Původní obloukovitý portál jeviště je patrnný ještě dnes. Dnes kino, které stále zachovává atmosféru starého biografu, nabízí sál s 200 sedadly. Uvádí běžnou filmovou distribuci. Součástí kina je i Café Biograf.

Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jednou z nejstarších muzejních institucí na jižní Moravě. Muzeum, které bylo založeno v roce 1878, v současnosti spravuje několik stálých expozic ve Znojmě i okolí a ve svých sbírkách uchovává přes 300 000 předmětů. Jihomoravské muzeum se zaměřuje na botaniku, geologii a zoologii regionu včetně území Národního parku Podyjí. Muzeum pečuje o historické památky a o bohaté sbírky umělecké. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Rozsáhlý fotoarchív s množstvím často unikátních záběrů řady míst celého okresu spravuje oddělení dokumentace současnosti. Historie muzea Jihomoravské muzeum založené v roce 1878 otevřelo svou první expozici roku 1889. Byla zaměřena na památky minulosti Znojma. V roce 1910 došlo k významnému mezníku v dějinách instituce. Tehdy byly sbírky, díky kustodu Antonu Vrbkovi, přesunuty do prostor znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Jihomoravské muzeum spravuje tyto objekty a instituce Znojemský hrad - expozice "Z dějin Znojemska", součástí je i lapidárium a hradní podzemí Rotunda sv. Kateřiny - expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol. Minoritský klášter – stále expozice prezentují výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní Památník Prokopa Diviše v Příměticích– symbolická připomínka života a díla řádového bratra premostrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Zřícenina hradu Cornštejn – gotický hrad pánů z Lichtenburka Dům umění – galerie Špitál kláštera Františkánů