Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna.    Historie zámku                 Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila.   Dispozice zámku                             Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Amerika je název pro soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů o hloubce až 60 m, některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol, z nichž některé mají až 5 pater, přičemž délka hlavní štoly je 3 km. Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Mezi nejznámější a nejvyhledávanější patří Velká Amerika, Malá Amerika, Mexiko a několik větších i menších lomů, které se nachází v lesích. Názvy nejsou původní, ale vzešly z trampského prostředí, kteří si tuto drsnou lokalitu, které se přezdívá český Grand Canyon, velmi oblíbili. Lákala je především průzračná voda ledových jezírek, bílé skály kolem nich, bloudění štolami a nebezpečnost, která zde číhá doslova na každém kroku. Těžba kamene v lokalitě Amerika má dlouhou tradici. Již začátkem 19. století se započalo s těžbou vápence v této lokalitě. S rozvojem stavebnictví a průmyslu po I. sv. válce stoupala po stavebních materiálech poptávka. To si vynutilo rychlejší přísun těženého kameniva. Byla proto zřízena důlní železnice. Spojovala drtičku a nákladiště s tehdejším dnem Velké Ameriky, Mexika, Azurového jezera a Zasypaného lomu. Současně byly raženy štoly. K dopravě kamene se používalo důlních vozíků tažených elektrickou lokomotivou. Počítáme-li, že se do vozíku vejde okolo 1 kubického metru kamene, muselo hlavní štolou projet k vápence téměř 1 milion vozíků. Poslední z nich stojí v okně nad Azurovým jezírkem. Postupem času se rychlost těžby díky mechanizaci zvýšila a nebylo již třeba tolika malých lomů. Začalo se těžit do hloubky a práce se přesunula do Malé Ameriky, Mexika a hlavně Velké Ameriky. S rozvojem automobilní dopravy končí éra důlní železnice na Americe. Těžba se přesouvá výhradně do Velké Ameriky, ve východním konci lomu je vybudován vjezdový tunel. Těžba na lomech Ameriky byla ukončena v 60.letech 20.století.Amerika, ke které se dá snadno dostat autem i autobusem, je známá a populární hned z několika důvodů. Je to významná paleontologická lokalita, nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách, místo častého natáčení filmů a pohádek (Limonádový Joe, Malá mořská víla), lokalita s přírodními jeskyněmi, vhodná oblast pro potápění a jedno z prvních nuda míst u nás.

Dodnes stojící synagoga v ulici U Synagogy byla vystavěna v letech 1783-1784 a užívána byla až do roku 1938. Den po tzv. Křišťálové noci její interiér zdemolovali místní nacisté. Po válce v roce 1948 ji zakoupil a pro svoji potřebu adaptovala českobratrská církev evangelická. V roce 1993 ji získala zpět Židovská obec Olomouc a roku 2002 ji předala Židovské federaci obcí v ČR. Následně bylo přikročeno ke kompletní rekonstrukci ukončené v roce 2008 a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Během rekonstrukce byly odkryty zajímavé nástěnné liturgické nápisy z roku 1785. Synagoga dnes slouží jako muzeum s expozicí věnovanou Židovské komunitě na Severní Moravě. Otevřeno je většinou ve všední dny odpoledne a o víkendech, případně je možno se domluvit telefonicky.

Bývalý klášter františkánů observantů s kostelem sv. Kateřiny se nachází severně od historického centra města. Budova konventu je v současnosti využívána jako sídlo Okresního soudu. Františkáni přišli do Jindřichova Hradce roku 1457 ze slezského Hlohova. Jindřich IV. z Hradce jim zde nabídl do správy kostel sv. Václava na předměstí, což řeholníci přijali. Nebyli však s místem svého působení spokojení, zejména pro jeho odlehlost od centra. Proto zažádali zdejší vrchnost, aby směli získat stavební parcelu blíže středu města. Nakonec se jim podařilo Jindřicha IV. z Hradce přesvědčit, který řeholníkům daroval nejenom pozemky, ale také vystavěl na vlastní náklady klášterní komplex. Fundaci pak rozšířila Anna z Münstenberka, vdova po Jindřichu IV. z Hradce. Nechala naproti klášteru založit tzv. klášteříček, neboli „klášter“ bekyň se špitálem (sloužil do roku 1598, posléze byl využíván jen jako vdovské sídlo). Ke krátkodobému vyhnání řeholníků došlo v roce 1619 během stavovského povstání, kdy byl vypálen kostel s konventem. Komunita se do Hradce navrátila o dva roky později a zásluhou majitele panství Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka získala prostředky k obnově areálu. Svěcení kostela proběhlo roku 1625 za přítomnosti pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha. Obnova konventu byla dokončena později, během 40. let. 17. století. Klášter však postihl další požár a při následných opravách v 70. letech 17. století vznikla i kaple Porziunculy. Za autora přestavby bývá považován F. Caratti či G. D. Orsi, kteří pro Slavaty pracovali. Stavbu však nejspíše prováděl, dle vlastního návrhu, místní stavitel Stefano Perti. Za josefínských reforem byl zdejší konvent nejprve zrušen, posléze bylo toto rozhodnutí odvoláno. Františkáni setrvali v Jindřichově Hradci až do zrušení konventu v roce 1950. V současné době konvent slouží jako sídlo Okresního soudu. Kostel sv. Kateřiny je jednolodní stavbou s presbytářem, zakončeným polygonálním závěrem. Při jižní straně kostela se nachází dvě okrouhlé kaple, sv. Antonína a Porziunculy. Na severní straně pak samotná budova konventu, jejíž vnější fasáda je velmi prostá, prakticky bez architektonického členění. A. Š.