Židovský hřbitov najdeme kousek severně od obce, v jeho blízkosti vede značená turistická cesta směřující na vrch Svidník.Hřbitov byl údajně založen kolem poloviny 17. století. Na počátku 21. Století byla opravena márnice a část ohradní zdi.Na docela udržovaném hřbitově o velikosti 1.099 m2 se nachází zhruba 300 náhrobků (pol. 18. století – 30.let 20. století). V márnici se nachází menší expozice, hřbitov je volně přístupný.

Dnes novorenesanční zámek Tovačov býval dříve gotickým vodním hradem. Tovačov je město v okrese Přerov v Olomoucké kraji. Historie zámku První písemná zmínka o hradu je z počátku 14. století, kdy zdejší panství vlastnil král Jan Lucemburský, a protože potřeboval peníze, zastavil ho Jindřichovi z Lipé. Ovšem ještě před hradem zde stála vodní tvrz postavená zřejmě na počátku 12. století. Po Jindřichu z Lipé ho získal rod Cimburků. Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1502 a zapsal se do podoby Tovačovského zámku velmi výrazně. Nejdříve na konci 14. století Ctibor Tovačovský provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky a za něho byla postavena také více než 90 metrů vysoká věž, která je dominantou zámku. Přestavba hradu na renesanční zámek Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek, kterou dokončili už Pernštejnové. Za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy, které ukončila třicetiletá válka a nutnost bránit se proti útoku Švédů. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Na konci 19. století mu dali konečnou podobu Gutmannové, za jejichž držení přibylo novorenesanční křídlo. Dnes je zámek v majetku státu. Dispozice zámku Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, který lemují budovy, lišící se od sebe vzhledem i výškou, podle toho, ve které době vznikly. Okna s mramorovým ostěním jsou příkladem raně renesanční italské architektury. Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové. V baroku byla vystavěna ve 2. patře severního traktu osmiboká kaple se segmentovou kupolí. Interiéry mají jednak renesanční a jednak barokní výpravu. Pozoruhodný je Rytířský sál. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Lze vystoupat na věž, ze které je nádherná vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. Tipy na výlet V Tovačově najdete také Muzeum židovské komunity. V nedaleké Kroměříži najdete Arcibiskupský zámek a zahrady, které patří na Seznam UNESCO. Dále je zde k vidění kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupská mincovna, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, rozhlednu Vitčice nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete v Tovačově nebo v Kroměříži.

Akt ženy Toaleta nebo také Eva, či Žena po koupeli je označována za nejkrásnější pražskou sochu. Je zhotovena z bronzu a je umístěna od roku 1948 v nice v hradní rampě. Přek nikou je nízký kovaný plůtek.Autor: J. Šturma, 1908.

Deset km severovýchodně od Uherského Hradiště leží obec Topolná. Můžeme v ní navštívit dvě selské usedlosti z počátku 19. století, s expozicí lidového bydlení a několika drobnými hospodářskými stavbami (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a dalšími prostorami, sloužícími jako depozitáře Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kterému budovy patří. Zemědělská usedlost Topolná č. p. 90 Dům č. p. 90 je selskou usedlostí, která má patrovou komoru. Hospodářská část je ukončena výměnkem a kovárnou. Prvním majitelem byl Václav Vacula, který hospodařil na půllánu a je doložen již v roce 1671. Posledním majitelem byl Josef Kozlík, který se v r. l945 vystěhoval do pohraničí a zůstal zde jeho vnuk Karel Křižka. Dům je dispozičně řešen do tvaru písmene L . Na domě č. 90 pracoval jako kovář až do konce 30. let tohoto století Karel Navrátil. Většina občanů Topolné si u něj objednávala potřebné kovářské výrobky. Byl velmi zručným a vyhlášeným kovářským mistrem. Vyráběl náročnější kovářské předměty – kutí do vozů, pluhy, radlice. Původní kovárna byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1998. Areál usedlosti byl doplněn v roce 1996 kopií stodoly a v roce 1998 roubenou studnou. Kromě již zmíněné kovárny interiéry objektu nejsou běžně přístupny návštěvníkům, veřejnosti však dobře slouží dvorní trakt, který je přizpůsoben k pravidelným vystoupením folklorních souborů a hudebních těles.   Zemědělská usedlost Topolná č. p. 93 Dům č. p. 93 je selskou usedlostí s patrovou komorou, hospodářským traktem a výměnkem. Od roku l755 zde žil nejstarší rod Hrdinů – Záhumenských a hospodařil na půllánu. Prvními majiteli však byli Martin a Pavel Turečkovi. V roce 1640 hospodařili na 3/4 lánu. Dům má za hospodářskou částí výměnek s jiným parcelním číslem, neboť poslední z majitelů odstoupil rodičům část parcely. Jako poslední zde bydleli bratři Jan a Josef Hrdinovi. Velká část objektu je na požádání přístupna veřejnosti, která zde nalezne expozici lidového bydlení a původní chlévy se zemědělským nářadím.V patře komory mohou návštěvníci zhlédnout soubor vybraných předmětů, vztahujících se k praní a mandlování prádla a expozici rybářství. V roce byl 1994 celý objekt rekonstruován a přistavěna na původním místě kopie zděné stodoly. Areál zemědělské usedlosti byl postupně do roku 1999 doplňován drobnými stavbami – přístřeškem stodoly pro velké zemědělské nářadí, sušírnou ovoce z nepálených cihel, udírnou, včelím úlem, vahadlovou studnou a polním dřevěným křížem. Celý pozemek byl ve stejném období osázen vybranými starými odrůdami ovocných stromů a dřevin.