Na Studeném vrchu stojí od roku 1940 kamenná 17,5 m vysoká osmiboká věž, která sloužila k zemskému měření ve druhé vlně. Koncem 90. let 20. století se pro svoji nepotřebnost dostala do špatného technického stavu. O její zájem projevily na počátku tohoto století dva spolky. V roce 2003 bylo započato jednání o jejím převodu od státu do majetku obce Velký Chlumec. V roce 2004 se stalo sdružení správcem věže a začaly nutné opravy. Dne 11.12.2004 byla rozhledna poprvé otevřena veřejnosti, alespoň na jeden den. Od roku 2005 pak otevřena veřejnosti v každém období prázdnin. Na vrch věže odkud je výhled vede 81 dřevěných schodů. Odtud je výhled i když ho ztěžují okolní stromy. Pozemky v okolí patří rodu Colloredo-Mansfeldům a vede se jednání o pokácení okolních stromů, které jsou stejně napadeny kůrovcem. I tak je za dobrého počasí možno vidět České Středohoří, Šumavské vrcholky, Krušné hory a dokonce za velmi dobrých podmínek i Ještěd či Sněžka. Rozhledna na Studeném vrchu je v současnosti přístupná o víkendech a svátcích v době od cca dubna do konce října. O Studeném vrchu se vypráví, že kdysi na jeho vrcholku uhlíř v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn prý v lesích často pytlačil. To rozzlobilo ducha Fabiána, což byl zakletý rytíř, který žil v brdských lesích a lidem přinášel jen dobro. Fabián pak uhlíři začal zhasínat milíře a on se pak ze synem odtud musel odstěhovat. Asi dva kilometry od Studeného vrchu směrem na jihozápad se vypíná o něco nižší kopec Velká Baba. Nedaleko jeho vrcholku se nachází skalisko zvané Fabiánovo lože, kde prý Fabián dříve sídlil.

Barokní kaple sv. Josefa byla vystavěna v roce 1777. Stavbu tvoří menší předsíň a čtverhranná kaple zaklenutá kupolí s lucernou. Uvnitř se nachází oltář z umělého mramoru z druhé poloviny 18. století. Klenba kupole má malbu znázorňující čtyři evangelisty a kompozice „Zasnoubení Panny Marie“ a „Útěk do Egypta“. Prohlídka kaple je sučástí prohlídky chrámu Nanebevzetí Panny Marie o víkendech v sezoně.

Oba kláštery byly založeny zhruba v polovině 14. století. Jako první byl založen minoritský konvent o něco málo později pak ženská část rožmberského rodu založila klášter klarisek. Nejdříve se stavěl kostel jako ústřední část celého klášteřiště. Obytné budovy byly v první fázi pouze jako hrázděná provizoria. Za husitských bouří byly práce zastaveny a areál byl i poškozen. Objekt byl pak následně zásadně přestavěn na konci 15. století a také v době baroka. Areál obou klášterů s kostelem stojí v severovýchodní části Latránu, východně od zámku. S ním je spojen krytou chodbou. Budovy jsou seskupeny kolem tří nestejně velkých dvorů. Středem areálu je jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem. Loď i presbytář byly v 17. století prodlouženy. Na jižní straně presbyteria se zachovaly fragmenty gotických hrotitých oken. Na kostel navazuje dvůr obklopený ambity, zaklenuté síťovou žebrovou klenbou. Stěny pokrývají renesanční malby ze 2. pol. 16. století a do dvora se ambity otevírají hrotitými oblouky s kružbami. Na východní straně se přikládá kaple sv. Wolfganga, která je zaklenutá žebrovou křížovou klenbou a roku 1781 vyzdobena nástěnnými malbami. Uprostřed dvora stojí mariánská kaple z roku 1686, obnovená v roce 1859, zaklenutá gotizující klenbou.

Historie hradu Stavebníkem hradu byl nejspíše v letech 1427-1430 Zikmund z Vartemberka. V roce 1451 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Selhausenové, od nichž v roce 1535 opět přešel do držení Vartmeberků. Ti si v roce 1541-1543 postavili ve městě renesanční zámek a hrad byl zřejmě ponechán svému osudu. V roce 1639 byl dobyt a vypálen Švédy. V roce 1880 se rozhodl místní okrašlovací spolek vestavět do hradní zříceniny dřevěnou budovu s občerstvením a 16 m vysokou krytou rozhlednu. V roce 1910 tu navíc zřídili stylový rytířský sál vyzdobený historickými relikviemi a erby. Po druhé světové válce byl objekt opět opuštěn a chátral. V roce 1995 vznikla nadace na záchranu hradu. Bylo zpevněno zdivo a v roce 1998 tu tesařská firma přistavěla 20 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla zpřístupněna 13. 6. 1998. Hrad dnes Do dnešní doby se zhradu zachoval nejvíce bývalý hradní palác obdélníkového půdorysu do výšky druhého patra. Na východním okraji se zachovaly zbytky hradeb, které obepínají palác také zčásti z jižní strany. Z ostatních částí hradu se nedochovalo nic, včetně obou bran. Dle většiny infomací je přístup celoročně volný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Zlatý vrch, na který můžete vystoupit. Unikátní geologický útvar představuje Panská skála u Kamnického Šenova. V Novém Boru najdete Sklářské muzeum. Ubytování najdete v České Kamenici.