Vyhlídka Mlynářův kámen se nachází nad řekou Labe nedaleko obce Dolní Zálezly, při Dubickém vrchu. Je to vysunutá čedičová skála s umístěným kovovým křížem. Je odsud výhled do údolí Labe a na protější kopečky Českého Středohoří. Na kameni pod křížem je vepsána německá báseň: „Mír, miluj nádhernou přírodu, miluj jejího spasitele, miluj svého bližního jako sebe samého“. Zřejmě zde i bývalo pravěké signalizační místo. Místo je přístupné značenou odbočkou.

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.

Renesanční hrad a zámek Frýdlant stojí na okraji stejnojmenného města na mohutném čedičovém ostrohu nad říčkou Smědou a patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v České republice. Těžiště moci Albrechta z Valdštejna Původně, na místě dnešního Frýdlantu, zde stával raně gotický pozemní hrad, který založili v polovině 13. století Ronovci. Nám se dodnes z něho zachovala pouze mohutná válcová věž - Indica. Přemysl Otakar II. odňal Frýdlant Berkům z Dubé a prodal jej Biberštejnům v roce 1278. Ti patřili k nepřátelům husitů i krále Jiřího. V roce 1558 se hrad dostal do majetku Redernů. K významné stavební aktivitě došlo z iniciativy Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Renesanční úpravu hradu provedl italský stavitel Marcus Spazzio a postavil zde také renesanční Dolní zámek. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena. Frýdlant, jako jiná panství, přešel po Bílé hoře do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Ten nazval své rozsáhlé panství vévodstvím frýdlantským, i když sídlil hlavně v Jičíně. Po vévodově smrti přešlo sídlo na Gallase, poté se jej pětkrát zmocnili Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zasáhli do hradní stavby, především zesílili opevnění na severní straně. Po požárech na konci 17. století došlo, za Františka Ferdinanda Gallase, k raně barokním přestavbám. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří. První náznaky romantické neogotiky lze na Frýdlantu sledovat již roku 1805, kdy byly sneseny renesanční štíty, a sgrafita byla zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neorenesančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho. Fasády tehdy opět doplnila nová sgrafita. Rodu Clam-Gallasů, kteří na frýdlantském sídle také sídlili, patřil hrad až do roku 1945, kdy jim byl zestátněn. Od gotického hradu po renesanční zámek Areál Frýdlantu představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Barbakanem, postaveným Švédy, a Dolní branou z 15. století se vstupuje na dolní zámecké nádvoří. Severní stranu nádvoří tvoří kastelánské křídlo. Rytířská cesta vede k hornímu (starému) hradu, prochází Horní (třetí) branou a pod prampouchem. Na vnějším hradním nádvoří stojí zámecká kaple. Zámek je obehnán švédským opevněním s pětiúhelnými baštami a hradním příkopem.  První hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě Návštěva frýdlantského zámek nabízí návštěvníkům velký počet zpřístupněných místností. Prohlídkový okruh zahrnuje dvě trasy. Můžeme vidět zámecké prostory, které zahrnují interiéry připomínající zdejší život Albrechta z Valdštejna, je zde rytířský sál s portréty členů hraběcích rodin Gallasů a Clam-Gallasů, uniformy zámeckého služebnictva, sbírka zbraní, vrchnostenská kancelář, unikátní sbírka dýmek, zámecká kaple sv. Anny, pokoje hraběnky, reprezentační a jiné místnosti. Na zámku je také síň spisovatele V. Kaplického a zdejší zajímavostí je určitě soudní síň, v níž probíhal proces s O. Stelzigem – aktérem selského povstání z roku 1608. Zámecké místnosti jsou vybaveny předměty velké historické ceny - hodnotným nábytkem, gobelíny, obrazy, porcelánem, sklem, keramikou, zrcadly, lustry aj., které si určitě stojí zato prohlédnout. Tipy na výlet V nedaleké Raspenavě najdete kostel Nanabevzetí Panny Marie nebo v obci Hejnice klášter františkánů s kostelem Navštívení Panny Marie, vodopády Velkého Štolpichu či Frýdlantské cimbuří. Za návštěvu stojí i Lázně Libverda. U obce Chrastava stojí velmožské sídlo - Curia Vítkov. Ubytovat se můžete ve Frýdlantu.