Nedaleko Ústí nad Labem v malebné krajině je možné objevit zříceniny hradu Blanska. Tyčí se nad stejnojmennou osadou, nedaleko obce Mírkova a dříve se mu říkalo Blankeštejn. Historie hradu Hrad Blansko byl postaven někdy na sklonku 14. století, protože je poprvé výslovně uveden v r. 1401 v přídomku Václava z Vartemberka. Majitel byl stoupencem krále Zikmunda a stál tedy v opozici proti králi Václavu IV. Tato skutečnost předurčila hradu poměrně bouřlivé a událostmi nabité první roky jeho existence.  Proto se Václavovi přívrženci v době bojů mezi oběma soupeřícími stranami na jaře roku 1402 zmocnili i hradu Blanska. Tento stav trval sice jen krátký čas, ale po smrti Václava z Vartemberka rok 1407 boje o Blansko pokračovali. Majitel je sice neznámý, ale zřejmě se opět rekrutoval z řad odpůrců Václava IV. a boje o něj pokračovaly. Po smrti krále se dostal, podobně jako další hrady té oblasti, do rukou míšeňských vévodů, kteří si tak upevňovali na české straně Krušných hor svůj vliv. Ovšem přítomnost míšeňských měla jen epizodní trvání. Blansko se opět navrátilo do rukou Vartemberků, kteří jej drželi i po skončení husitských bouří. Na horké hranici se Saskem a Lužicí musel několikrát osvědčit pevnost svých hradeb. Posledním Vartemberkem, který Blansko vlastnil, byl Jan. Po něm v r. 1527 získal hrad Jindřich z Buenau a jeho synové Rudolf a Guenter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství, kterému patřilo mnoho okolních obcí. Buenové hrad sice ještě renesančně upravili, ale v průběhu druhé poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován a příležitostně využíván jako vězení. Po třicetileté válce jeho pustnutí už nic nebránilo. Hrad se postupně rozpadal, takže do dnešní doby z něho zůstaly zbytky hradebních zdí, obou bašt a čtyřhranné věže s klenutou místností. Obytné a hospodářské budovy se zřítily, kamene z nich bylo použito k úpravě nádvoří a přístupu do něho. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit do okolí Ústí nad Labem nebo do města samotného. Přímo ve městě můžete navštívit zoo, prohlédnout si Muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí najdete třeba Váňovský vodopád, skálu Milenci nebo hrad Střekov. Ubytovat se můžete přímo v Ústí nad Labem.

Obraz doplněný scenérií je od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka. Z zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Je umístěn V Bludišti na Petříně.

Synagoga ve Velvarech se nachází v ulici K. Krouna asi 200 jižně od náměstí. Byla postavena jako náhrada za starší modlitebnu v letech 1930-1931 podle projektu Ing. arch. Františka Alberta Libry. Ačkoliv z venku působila synagoga moderně, v interiéru byla spíše venkovského stylu. V modlitebním sále byla prkenná podlaha, staré lavice a opotřebovaný čtecí pult ze zrušené synagogy v Jěšíně. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Poté byla opuštěna. V roce 1949 byla adaptována na hudební školu. V letech 1953-57 zde užívala jednu místnost církev čs. husitská. V současné době je zde základní škola.

Skanzen pálení dřevěného uhlí ve Lhotě u Kamenných Žehrovic na Křivoklátsku Vás seznámí s historií a současností výroby dřevěného uhlí formou naučné stezky, která obsahuje 14 naučných tabulí. Pálení dřevěného uhlí na Křivoklátsku má své kořeny v době Keltů před 2 500 lety. Bohaté zásoby dřeva podpořily rozvoj hutnictví železa a dalších průmyslových odvětví v kraji. Jednoduché pálení v ohništích a jamách časem nahradily milíře, které se stavěly až do poloviny 20. století. V milíři probíhalo pomalé a nedokonalé spalování dřeva, které mohlo trvat i přes dva týdny. Později používané plechové karbonizační pece umožnily výrobu uhlí i mimo les. Pálení uhlí se zde nepřetržitě provozuje až do dnešních dob a stalo se místní tradicí. Skanzen ve Lhotě ukáže návštěvníkům typy milířů, nářadí, pomůcek a vybavení k práci a životu uhlíře. Dovolí nahlédnout do ostatních řemesel s lesem a uhlím spojených a ukáže současné technologie výroby. Skanzen nabízí exkurze s výkladem pro školy i veřejnost, v nabídce je občerstvení prodej suvenýrů a odborných publikací a také lze dřevěné uhlí zde vyrobené zakoupit.