Renesanční vodní zámek Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, ve stejnojmenném městě s přibližně 6700 obyvateli, okres Strakonice. V Blatné vzniká soutokem několika potoků řeka Lomnice. První písemná zmínka o městě je již z roku 1235, roku 1601 byla Blatná povýšená na město císařem Rudolfem II. Mezi místní památky kromě zámku patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí Míru. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Historie hradu Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, poprvé zmíněný již v roce 1235, který dal název i při něm vyrůstající osadě. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z 1. poloviny 13. stol. Začátkem 15. stol. změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. Pro hrad je ale významná doba 15. stol., kdy se majitelem stal rod Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když úspěšně vedl poselstvo českého krále po západní Evropě. V této době byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený B. Rejtem a nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal o další stavby za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova, kdy vznikl vedle hradní věže dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi novým a starým gotickým stavením byla vyplněna nízkou budovou s kuchyní a byty pro služebnictvo. V 18. stol. za Serenyiů byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, kteří v 1. pol. 19. stol. uskutečnili vnitřní úpravy zámku i regotizaci celého objektu stavitelem B. Gruberem, kdy zámek dostal svůj dnešní vzhled. Rod zde sídlil až do roku 1945, kdy přešel zámek do vlastnictví státu. V roce 1991 však byl v restituci navrácen Hildprandtům, kteří pokračují i nyní v jeho rozsáhlé rekonstrukci. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům, a kde můžeme vidět stádo daňků skvrnitých. Pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Zámecká expozice Expozice zámku Blatná nám nabízí pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, který zde působil jako domácí učitel Františka Hildprandta, Lovecký salón, Empírový salon, rodinnou galerii, soukromou sbírku z Etiopie i prohlídku „Zelené světnice“ ve věži s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století. V okolí Blatné můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jako například lom Paštiky, rozhlednu Pětnice u Záboří, rozlehlou tvrz Tchořovice, zámek Lnáře nebo tvrz Kadov. Ubytovat se můžete v Blatné.

Na náhorní planině prudce vztyčené nad východními terasami Vltavy na Proseku a zvolna se svažující k Labi na Kostelec a Brandýs nalezli letečtí předkové ideální místo na provozování letišť. Lokalita byla nedaleko centra Prahy a okolí bylo volné, všude se prostírala jen pole. Jako první vzniklo po vyhlášení samostatné Československé republiky letiště ve Kbelích sloužící zpočátku pouze vojenskému letectvu. V roce 1919 zde začalo pracovat ředitelství civilního letiště a v letech 1921-1923 se zde vedle dřevěných a plátěných vojenských hangárů objevilo i 5 železobetonových civilních. V těch nejdříve sídlila francouzsko-rumunská společnost ? prvá pravidelně létající společnost na našem území, dále od roku 1923 ČSA a později ČLS. Kbelské letiště bylo travnaté oválného tvaru o rozměrech 810 x 1350m. Další letiště ? naše mateřské letňanské - vzniklo po přestěhování továrny Letov (dříve ČS vojenská továrna na letadla či Hlavní letecké dílny) ze Kbel do Letňan v průběhu roku 1925. Uživatelem letňanského letiště byl též od roku 1926 Vojenský ústav studijní VLÚS (nyní VZLÚ), kdy zde dobudoval své nové sídlo. Nejsevernějším letištěm tohoto trojúhelníku bylo firemní Avie. V roce 1930 Avii převzal koncern Škoda a vybudoval nový závod v Čakovicích se stejnojmenným letištěm. Mělo nepravidelný tvar o rozměrech cca 600 x 700m. Zažilo slavnou éru Avie ve 30. letech, ale v letech 1956-8 bylo zrušeno a nyní na něm stojí automobilové výrobní haly. V areálu obcí Kbely, Letňany, Čakovice ve vzdálenostech cca 1,5km od sebe tak vznikla tři letiště. Startovali a přistávali na nich všechny významné stroje naší letecké historie. Do letadel nastupovali slavní rekové nebes i dnes už neznámí letci-učedníci. Co leteckých osudů se zde za 80 let napsalo! Vnímavý tvor může zaslechnout v šustění trávy vzletových drah svist křídel a tlumený hluk motorů a v oparu předjarní inverze uzřít siluety dávných strojů. 1919-1930 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie letiště Letňany Letňanské letiště vzniklo počátkem 20.let a u kolébky mu stála firma Letov, Vojenský ústav studijní a později Aero. Letov a VLÚS měly své objekty na severní straně letiště, Aero na jižní. Letiště bylo mnohem menší než dnes, mělo tvar nepravidelného trojúhelníka o rozměrech cca 500 x 600m. Vzletová dráha nebyla nijak zvlášť značená a celou plochu letiště pokrývala tráva. V této podobě vydrželo letiště až do roku 1939, z té doby se dochoval náčrt všech tří letišť. Během 2.světové války bylo letiště rozšířeno směrem na východ, aby vyhovělo rychlejším a těžším letadlům a dostalo travnatou dráhu o směru 06/24 v délce cca 1000m. Po válce byl provozovatelem letiště Výzkumný a zkušební letecký ústav(VZLÚ), který zřídil ve svém areálu řídící věž a stavěl do služby dispečery pro organizaci zkušebního provozu. Letiště v této dimenzi vyhovovalo až do začátku 70. let, kdy se od západu přiblížila výstavba Severního města. Od té doby muselo letiště o svoji existenci bojovat. V letech 1977 až 1980 proběhly zemní práce, jejichž výsledkem bylo pootočení dráhy do směru 05/23, zkrácení délky na 814m a zvětšení teréních vln již dříve na letišti přítomných. Další vývoj letiště lze očekávat při budování areálu nového výstaviště na západní straně letiště. 1920-1980 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie aeroklubu Sportovně se v Letňanech létalo jistě již před válkou, z té doby nemáme však prameny. Pamětnicky tak je popsáno období po roce 1945. Letňanské létání mělo od začátku dvě větve ? plachtařskou a motorářskou. Motorově se létalo na nynějším letňanském letišti a plachtově na letišti Avie v Čakovicích. Aeroklub Praha Letňany byl organizován jako tovární se zkratkou ALAZ ? Aeroklub leteckých a automobilových závodů (z Avie se stala automobilka). Ustanoven byl počátkem roku 1948, ale létalo se již dříve. Plachtaři začínali s trofejním vybavením, které si sami dovezli z Grunau. Pro hangár bylo k dispozici místo za silnicí z Letňan do Čakovic. Avia věnovala dřevěný barák po Němcích, který musel být přemístěn a adaptován na hangár. Letci museli zesílit nosníky a vybourat příčky, aby bylo dosaženo rozponu 12 m pro potřebnou manipulaci s větroni. Stavba byla dokončena počátkem roku 1948, dosud stojí a v současné době je v ní svépomocná autodílna. Silnice do Letňan oddělovala hangár od letiště a při každém létání musely být větroně přes ni přenášeny. První plachtařský start na aviácké ploše uskutečnil 27.6.1948 Jirka Vašák a zárověň byl prvním plachtařským instruktorem ALAZu. Ke startování větroňů byly používány jednobubnové navijáky Opel a Ford o 90 koňských silách, lano se z počátku tahalo od navijáku na místo startu ručně - vždy čtyři hoši lano táhli a čtyři byli na cestě k navijáku. Později byla pro tento účel speciální tažná motorová tříkolka na bantamových kolech. Prvním vlečným letounem byl Čáp (Storch) původem z Točné a prvým vlekařem Franta Bobek. Létalo se na třech ŠK-38, dvou GB-IIb, Z-24, na Šohajích 25 a 125, na Olympii, Vážce a Kranichu I. Aeroklub vlastnil i Mu-13 Merle, ale ta nelétala. Vzácný Rheinland byl zničen při svém prvém přistání na letišti. Vůbec bylo tehdy v ČSR více nehod na výkonných větroních, protože z Grunau byly odváženy co nejvýkonnější, náročnější na pilotáž na nichžnaši plachtaři s malými zkušenostmi havarovali často při prvém startu. Aviácké letiště bylo dosti krátké, takže když byla jednou potřeba větší výška z navijáku, zastavil se řídký provoz na silnici, větroně se přetáhly a startovalo se z pole, přičemž cestující zastavené MHD sledovali klidně letecký provoz. V roce 1950 byl zrušen v Klecanech Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) a do ALAZu přestoupili známí plachtaři a konstruktéři větroňů Dlouhý, Matějček (byl druhým vedoucím plachtařského odboru), Frynta (třetí vedoucí plachtařského odboru a později i celého aeroklubu). Po zrušení letiště Avie na konci 50-tých let se plachtařský odbor přestěhoval na letiště Letňany, kde sídlí dosud. 1940-1950 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků www.akletnany.cz

Poutní loreta se nachází zhruba 2 kilometry severovýchodně od Týnce. Vede sem značená cesta z Klatov do Týnce. Poutní kaple podle vzoru Svaté chýše byla založena v roce 1711 Barborou Krakowskou z Kolovrat. V roce 1783 se kaple skoro rozpadla, ale roku 1831 byla obnovena. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Na východní straně kaple se nacházejí erby Kolowratů a Vrbnů a freska Panny Marie Loretánské. V současné době bývá kaple občas přístupná.

Vrch Brno (718 m.n.m.) se nachází asi 6 km severozápadně od Mýta. Zalesněný vrchol neposkytuje žádný výhled. Stojí zde více jak 60 m vysoká železobetonová telekomunikační věž (nepřístupná).