Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách. Historie hradu Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání. Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv. Dispozice hradu Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý.  Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk. Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích. M.K.

Vodní nádrž Křímov nacházející se 7,5 km severozápadně od Chomutova byla vybudována na Křímovském potoce v letech 1953-1959. Během výstavby byl projekt hráze přeprojektován jejím snížením. Účelem nádrže je jako většina okolních pro zásobování pitnou vodou oblast Chomutovska, k ochraně před povodněmi a ke zlepšení průtoku pod hrází. Na počátku byl ve hře projekt unikátní ojedinělé klenbové hráze o třech polích s prostřední klenbou, širokou 60 m. Dokonce se objevil projekt pěti klenbové přehrady. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě klasické tížné betonové hráze o výšce 58,5 m, délce 250 m a objemu 190 tisíc m3 betonu. Během výstavby byl projekt předělán na dnešní stavbu o výšce 41,29 m, délce 201 m s objemem 101 tisíc m3 betonu, čímž se ušetřilo 31% nákladů na výstavbu a 90 tisíc m3 betonu. Hráz je tížná s obloukem na levé straně. Zatopená plocha činí 10,4 ha o objemu 1,48 mil m3 vody. Nedaleko od nádrže vede železniční trať Chomutov-Vejprty, od ní byla vybudována železniční vlečka, kterou byl dopravován stavební materiál na výstavbu nádrže ke kabelovému jeřábu, překlenujícímu celé údolí. Hráz je veřejnosti nepřístupná, stejně jako ochranné pásmo kolem přehrady. Turisticky značená cesta vede pod přehradou a pak na její levé straně mimo ochranné pásmo. Na pravé straně lze pak se podívat na přehradu ze silnice vedoucí k zázemí přehrady.

Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.

Divadlo vedené známým komikem Luďkem Sobotou nabízí večery plné humorních představení.