Palackého náměstí leží v lokalitě staré osady Podskalí. Vydělilo se v roce 1896, kdy bylo rozšířeno a navýšeno násypem. Je předmostím stejnojmenného, Palackého mostu a frekventovanou pražskou křižovatkou. Součástí náměstí i je park. Do roku 1870 se toto území nazývalo Podskalí. V letech 1870 – 1896 se část nazývala Podskalská. Od roku 1896 je nazváno po Františku Palackém. Pojmenování bylo přerušeno v za německé okupace, v letech 1940 -1945, kdy bylo pojmenováno po německém císaři Rudolfu II. Habsburském na Rudolfovo.

Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.

Kostel sv. Martina - Zbečno, okres Rakovník.