V blízkosti Senovážného náměstí můžeme vidět pseudogotický kostel sv. Rodiny vystavěný v letech 1886-1888 jako součást areálu spravovaného řádovými sestrami sv. Karla Boromejského. Součástí areálu kromě kostela byl i sirotčinec a školní budova.

Plzeňská synagoga je druhou největší synagogou v Evropě (za Budapeští) a třetí největší na světě (po New Yorku). Nachází se v centru města s hlavním průčelím orientovaným do sadů Pětatřicátníků. Svým zařazením mezi ostatní světové židovské památky si získala místní název "Velká synagoga v Plzni." Základní kámen byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vestavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Tento projekt však tehdejší městská rada zamítla. Oficiální důvod byl, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně soupeří s věží kostela sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál příliš podobný křesťanským kostelům. Nové plány předložil Emanuel Klotz v roce 1890. Věže byly sníženy o dvacet metrů. V tomto projektu se také objevily prvky románského stylu a upravené verze monumentalistické novorenesance. Vše bylo vyzdobeno orientálními ornamenty. Vzhled stavby se snaží zdůraznit skutečnost, že nejde o křesťanský chrám. Výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893 a byla financována z dobrovolných finančních darů členů židovské obce. 2.září 1893 proběhlo slavnostní vysvěcení synagogy, která sloužila svým účelům až do Holocaustu. Tehdy měla být zničena, jako řada jiných synagog. Zachránila ji zřejmě poloha mezi domy a také potřeba skladovat konfiskovaný židovský majetek. Stala se velkým bazarem, kde se prodávalo vybavení z židovských domácností i jiných synagog. Na počátku a na konci 2.světové války byl chrám značně poškozen a po roce 1948 sloužil jako skladiště. Poslední bohoslužba se zde konala v roce 1973. Židovská komunita neměla dostatek finančních prostředků, v důsledku čehož synagoga léta chátrala. Po roce 1989 byla zahájena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky. Při příležitosti židovského svátku Tu BiŠvat byla synagóga otevřena pro veřejnost 11. 2. 1998. Velkolepá stavba dnes slouží jako koncertní a výstavní sál. V den židovského svátku Erev Roš HaŠana 20. září 1998 se v synagoze uskutečnila první bohoslužba po mnoha letech. Výraz stavby předznamenává, že jde o stavbu se vztahem k orientu. Korunou stavby jsou cibulovité kopule. Vyvrcholením věží jsou Davidovy hvězdy.Typově je synagoga trojlodní pseudohalou s vestavěnými emporami. Celková kapacita je 1300 návštěvníků. Synagoga má vstup z ulice umístěn na východní straně a západní průčelí má orientované do zahrad vnitrobloku. V čele synagogy je schránka na tóru - Aron ha kodeš. Před ní je řečniště rabína či kantora a o několik stupňů níže bima - řečniště pro čtení tóry. Po stranách je vstup do vedlejších, přípravných prostor. Vstupy jsou velmi zdobné a jsou součástí míst k sezení pro významné osoby. Z postranních chodeb je též vstup na schodiště, která vedou do patra na ženské empory. Mezi uliční frontou a hlavním vstupem je varhanní kůr. Při osvobozování Plzně americkou armádou došlo ke střelbě na věže, kde si němečtí vojáci udělali kulometné hnízdo. Škody byly na zdivu věže zřejmé až do roku 1995. Poslední střelu ponechali restaurátoři na samém vrcholu štítu synagogy, na kamenných deskách Desatera u přikázání "Nezabiješ!".

Regotizovaný hrad Kámen stojí uprostřed městečka stejného jména, které se nachází asi 5 km jižně od města Pacov. Historie hradu První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1316. V letech 1318–1437, až na krátké období, byl v majetku Tluksů z Vokova. Ve zmíněném období krátké přestávky hrad vlastnil Jindřich z Ziegelheinu, mistr královské kuchyně, který nechal v letech 1356–1366 přestavět hradní palác. V okolí hradu pak nechal zbudovat zlaté doly. Majitelem hradu od roku 1437 byl Purkart z Žirovnice, husitský přívrženec, který zde roku 1450 zprostředkoval schůzku Jiřího z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka, na níž dosavadní nepřátelé uzavřeli smír. Přestavba na barokní zámek Od roku 1456 se pak majitelé často střídali než jej získali Malovcové, kteří jej v letech 1640–1677 nechali přestavět v barokní zámek. Z té doby pochází erbovní deska nad hradní branou s erby Jana Kryštofa Malovce a jeho manželek. Pseudogotický háv, který má hrad/zámek dodnes, získal v letech 1860–1870 za Václava Enise z Atteru. Posledním soukromým majitelem hradu byl od roku 1916 Antonín Flessing. V roce 1948 mu hrad vyvlastnil stát. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, hradní jádro na skále obklopilo ze dvou stran předhradí. Hradní jádro tvořila zástavba okolo téměř celého nádvoří, do kterého zajišťovala přístup věžovitá brána. Na nejchráněnějším místě jádra stála rozměrná obytná věž, ostatní prostor vyplňovaly paláce. Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Pro návštěvníky je zde připravena expozice bydlení v 19. a počátku 20. století a sbírek historických motocyklů. Tipy na výlet V nedalekém Pacově najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. Kuriozní Muzeum izolátorů a bleskojistek najdete v Obratani. Podívat se můžete také na zámek Březina nebo zámek Proseč. Ubytovat se můžete v Pelhřimově.   M.K.

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě na obcí a je tak již zdaleka viditelný. Kostel nás upoutá zejména svým nepříliš typickým vzhledem. Původně zde zhruba od roku 1230 stála rotunda s lucernou a apsidou. Ta je dnes presbytářem současného kostela vystavěného v letech 1852-1853, podle plánů ing. Wetzla. Dnešní presbytář, původně samostatná rotunda je sklenutý kupolí, loď kostela je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně barokní.