Slapská přehrada se nachází asi 40 km jižním směrem od Prahy na řece Vltavě, v místě kde byly legendární Svatojánské proudy.Příprava stavby začala již za druhé světové války, kdy bylo hlavně vytypováno nejpříhodnější místo pro stavbu přehrady. Také bylo rozhodnuto o stavbě přehrady s vodní elektrárnou přelévanou. Vzniklo tak řešení s elektrárnou umístěnou přímo v tělese hráze pod přelivy, což bylo v celé Evropě v té době téměř unikátní. V letech 1949-1951 byl ve skále na pravém břehu vylámán obtokový tunel. Má podkovovitý tvar s plochou profilu 100 m2 a jeho délka je 360 m. Po dokončení stavby přehrady a před jejím napuštěním byl v roce 1954 uzavřen. Úzávěr tvoří 300 tun těžká železobetonová skříň. Spodní část tunelu až k betonové plombě je dodnes loďkou přístupná. V roce 1952 byly započaty na přehradě přípravné stavební práce. Jednalo se o stavbu lanovek, betonárek, komunikací apod. Postaveny byly tři lanovky, jedna dopravovala z lomu v Teletíně kamenivo, druhá ze Štěchovic štěrk a třetí ze stanice Luka pod Medníkem cement. Dopraven tak byl materiál na výrobu 374.320 m3 betonu, jenž byl použit na těleso hráze. Stavba byla ukončena v roce 1955, včetně uvedení elektrárny do zkušebního provozu.Slapská přehrada je přímá, tížná betonová hráz, založená na pevném skalním podloží. Koruna má délku 260 m a je vysoká 67,5 m nad základy. Korunový přepad je tvořen čtyřmi poli o světlé šířce 15 m. Dalším zařízením jsou dvě spodní výpusti, které slouží k případnému vypuštění nádrže. Jsou tvořeny ocelovým potrubím o průměru 4 m a umístěny uprostřed dvou krajních bloků. V hrázi je 6 revizních chodeb. Přehradní jezero je 44 km dlouhé s rozlohou bezmála 14 km2 a objemem 269,3 mil. m3. Napouštění nádrže probíhalo netypicky. Díky povodni v roce 1954 byla totiž nádrž plná doslova během několika dní. Stavba nebyla tehdy ještě zcela dokončena, tři hradící segmenty nebyly ještě vůbec osazeny a na prvním teprve probíhala montáž. Zde bylo osazeno provizorní hrazení a voda přepadala tak jen pře tři zbylá pole. Protože byl prostor nádrže víceméně volný pomohlo to zadržet 90 mil. m3 vody a vrchol povodně tak byl zpožděn o 12 hodin což se velmi příznivě promítlo na celém zbylém toku Vltavy i dolního toku Labe. Už před zaplavením byly vytypovány některé památkové objekty, které byly přeneseny přes zátopovou čáru nádrže. Jednalo se spíše o drobné stavby, z nichž nejvýznamnější je asi sloup a socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes ve stráni pod Slapskou přehradou.Elektrárna je umístěna v patě hrázového tělesa a to jak strojovna tak rozvodny. Při převádění vody přes přelivy, teče voda v podstatě přímo po poměrně subtilní střeše obou rozvoden. Jsou zde tři Kaplanovy turbíny o výkonu 3 x 48 MW. Přiváděcí potrubí k turbínám tvoří ocelové tuby o průměru 5 m. V roce 2002 byla přehrada a elektrárna zatížena velmi vysokým průtokem, prakticky od své výstavby takovým poprvé. Panovaly obavy o zatopení elektrárny a jejím odstavení, nakonec však Slapy byly jedním z mála vodních děl, které přečkaly povodeň v plné provozuschopnosti, bez většího poškození.Přehrada měla mít také plavební zařízení s přepravou lodí s výtlakem 300 t. Mělo jít o lodní zvihadlo v železobetonovém věžovém objektu, zaústěném do obtokového tunelu. Nakonec z finančních a časových důvodů k tomu nedošlo a tak je Slapská přehrada pro lodě nepřekonatelnou překážkou. Pouze malá plavidla do 4 tun se převážejí přes vodní dílo na speciálních vlecích tažených traktorem.

Od 1. května do 30. září funguje ZDARMA průvodcovská služba, denně mimo pondělí, odchod od TIC vždy v 10:00 h a 14:00 hodin - návštěva památek, které nejsou běžně přístupny, včetně výkladu.Společně s průvodcem objevíte zajímavosti městské památkové rezervace, navštívíte i památky, které nejsou běžně přístupné (zvonice, bývalá synagoga). Součástí prohlídky  je i návštěva unikátní střešní zahrady a židovských hřbitovů.Otevírací doba: Od 1. října do 30. dubna: Po - St      9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Čt             9:00 - 12:30    13:00 - 14:30 Pá            9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Od 1. května do 30. září: Po - Pá      8:00 - 17:00     So - Ne      8:00 - 16:00      

Historie tvrzi Tvrz byla postavena někdy v letech 1488-91 Vilémem Pouzarem z Michnic. V letech 1496-1549 držel tvrz Oldřich Pouzar, který zastával významné místo na Pražském hradě. Po jeho smrti není o tvrzi mnoho zpráv. V roce 1618 odešel z tvrze její tehdejší majitel, Jiří Káb z Rybňan. Opuštěný hrádek byl vydrancován vojskem. Následně byl darován generálu Buquoyovi jako součást novohradského panství. Tomu rodu patřil až do roku 1945. Na tvrzi probíhalo několik natáčení, například natáčení pohádky Královský slib. Podoba tvrzi Tvrz je obytnou a hospodářskou stavbou. Kromě příkopu tvořily opevnění i samotné obytné budovy. Jejich dispozice vytvářela uzavřený čtvercový dvůr s jediným vjezdem i vstupem. Zdi byly velmi silné a ještě navíc zpevněné mohutnými opěráky. Průčelní dvoupatrové křídlo má vjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla přistavěna osmiboká věž. I přes menší barokní úpravy si tvrz ponechala gotický ráz. Přízemní místnosti jsou klenuté a v patrech plochostropé. Pouze sál v západní části tvrze je sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Nové Hrady nebo tvrz Žumberk. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kraví Hora. Ubytovat se můžete v Nových Hradech.

Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.