První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.

Přihrádkem se nazývá trojúhelné prostranství na konci Zámecké ulice, východně od zámku. Zdejší prostor tvoří pozdně gotické a renesanční domy. Od Zámecké ulice je odděluje zeď s průjezdem a brankou. Směrem k zámku se pak vychází nízkou čtverhrannou branou s průjezdem.V domech bývalo vězení, byty, sklady a kanceláře.

Rozhledna na Černé hoře (1299 m) nad Jánskými Lázněmi je unikátem mezi našimi rozhlednami. Není to ovšem první vyhlídková stavba, která stojí na tomto vrcholu Krkonoš. Historie pamatuje již dvě dřevěné rozhledny, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století, kdy se Janské Lázně začaly stávat jedním z center turistického ruchu v Krkonoších. Nejprve roku 1896 nechal provozovatel místní restaurace Rudolf Bönsch vybudovat nízkou dřevěnou konstrukci. Ta však brzy nestačila zvýšenému zájmu turistů, a tak musela na přelomu století ustoupit nové. Ta byla již 10 metrů vysoká, krytá a na vyhlídkové terase byl dalekohled a plastická výhledová mapa. Sloužila do 20.let kdy musela být kvůli značnému opotřebení uzavřena. Na novou vyhlídkovou věž si musela vrchol Černé hory počkat takřka osmdesát let. Při její stavbě byl originálně použit jeden ze stožárů kabinkové lanovky, která vozila na vrchol turisty již od roku 1928. Když byla roku 1981 zrušena a nová vedena jinou trasou, zůstal stožár č. 8 na svém místě. Ten využilo sdružení Panorama pro výstavbu nové rozhledny. Ve spojení s mobilním operátorem tak byla 1.ledna 1998 otevřena unikátní vyhlídková věž. Konstrukce stožáru byla doplněna o vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů na kterou vede točité schodiště se 106 stupni s úpravou umožňující zimní provoz. Na rozhledné jsou umístěny vysílače mobilních operátorů a také kamera pořadu České televize panorama. Rozhledna je otevřena celoročně do 16 hodin, podmínkou je však dobré počasí.