Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Židovský hřbitov se nachází za městským hřbitovem u ulice Míru v blízkosti sportovního hřiště. Hřbitov byl založen v roce 1899 a dnes se na jeho ploše 812 m2 dochovalo 27 náhrobků převážně novodobých z 20. století. Hřbitov má opravenou obřadní síň a obvodová zeď je v dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a je tak možno nahlédnout pouze přes zeď. V obci se nacházela synagoga a to nedaleko kostela. Vznikla přestavbou staršího domu v letech 1893-1894. Po druhé světové válce byla budova využívána jako modlitebna Církve československé hustiské.

Kostel zřejmě existoval již jako románský. Ve slohu gotickém, byl nově postaven kolem roku 1400. V dalších staletích byl různě upravován. Z jižní strany byla na konci 16. století přistavěna kaple Panny Marie. Kolem roku 1596 zvýšena kostelní věž na dnešní výšku 51,83 m, završená renesančním arkádovým ochozem ve výšce 32,9 m. Věž je mírně nakloněna, odklon činí od paty 32,9 cm. Roku 1613 kostel vyhořel, ale záhy byl opraven. Na konci 17. století, roku 1693 je přistavěna na severní straně kaple sv. Barbory. V 60. letech 18. století je kostel barokizován. Z této doby pochází také většina vnitřního zařízení. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Historie zámku Obec Svojšice se poprvé připomíná roku 1241, kdy zde měl několik dílů Milota ze Svojšic. Zdejší tvrz je poprvé zmiňována roku 1427, kdy ji Benigna z Toušic postoupila i s dvorem svému manželovi Mikuláši ze Zásmuk. Z původní svojšické tvrze pocházejí zřejmě zbytky příkopu kolem dnešního zámku a některé jeho základové zdi. Takto spojená ves s vodní tvrzí a dvorem často měnila majitele. V roku 1606 ji získal od Adama mladšího z Valdštejna, Karel z Dubé a na Pýšelích, kterému byla za účast na stavovském povstání v roce 1622 zkonfiskována. V roce 1624 získal zkonfiskovaný majetek jeho vnuk Karel Eusebius Mracký, který zahájil násilnou rekatolizaci panství, což mělo za následek povstání poddaných, kteří tvrz a kostel ve Svojšicích vyplenili. Po těchto událostech koupila panství roku 1638 Anna Kamila z Enkenfurtu. Nová majitelka začala tvrz přestavovat na raně barokní zámek, který dokončil další majitel Michal Osvald z Thunu. Po několika dalších změnách majitelů koupil Svojšice v roku 1738 hrabě Michal Jan Althan, který je připojil ke svému panství Králíky. Zámek v roku 1751 vyhořel a byl pak v letech 1755 - 1758 přestavěn podle plánu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Při této přestavbě byl zámek upraven stavebně i umělecky. V jižním křídle byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem zámku byla zřízena zahrada a park. Těmito úpravami získal exteriér zámecké budovy rokokový vzhled. V této podobě se dodnes dochovala úprava západního a severního křídla. V zrekonstruovaném zámku se však Althanové zdržovali jen málo. V roce 1775 bylo panství opět obsazeno vzbouřenými poddanými, ale neúspěšně. K poslednímu velkému stavebnímu zásahu do svojšického sídla došlo v roce 1847 za Michala Josefa Althana, kdy byl porušen původně jednotný rokokový charakter stavby. Současně s přestavbou zámku byly do dnešní podoby upraveny i hospodářské budovy areálu. V zámku umístil Michal Josef Althan knihovnu s ekonomickými spisy. Althanům náleželo svojšické panství do roku 1923, kdy jej při první pozemkové reformě postoupili řádu anglických panen. Tehdy byl zámek přizpůsoben charitativním účelům. V letech 1995 – 2000 proběhla památková obnova celého zámeckého objektu. V současné době patří zámek Ústavu sociálních služeb a slouží jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Zámek Svojšice je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového nádvoří. Východní a jižní křídlo jsou dvoupatrové, severní a západní jednopatrové. Nároží zámku jsou zdobena věžemi. Do nádvoří se severní a západní křídlo otvírá zasklenými pilířovými arkádami, na jižním a východním křídle jsou tyto arkády jen naznačeny ve fasádě. V okolí můžete navštívit i další památky, jako například tvrz Malotice,  tvrz Lošany nebo zámek Bečváry. V regionu stojí jistě za návštěvu město Kouřim a Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Ubytování naleznete v Kolíně.