Soseňský lom se nachází necelý kilometr za obcí Soseň ve směru k Obecnýmu vrchu.Žulový lom je již více jak 50 let opuštěn. Je součástí jesenicko-čisteckého masívu a bylo zde těženo jak plošně tak jámovým způsobem. Tam kde se těžilo jámově je dnes malebné jezírko s kolísající hladinou. Lomový prostor je dnes z větší části zarostlý. V roce 1997 byl vyhlášen přírodní památkou.

Hrob českého malíře Mikoláše Alše se nachází na vyšehradském hřbitově.

Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jejž si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner. Shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět. Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně.

Josef Rohan po němž je nábřeží pojmenováno, byl tesařský mistr, pražský měšťan a po roce 1850 vlastník ostrova. V době největšího rozkvětu sahal Rohanský ostrov od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici a po rozsáhlé maninské regulaci Vltavy byl spojen s Libeňským ostrovem. Po této úpravě byl využíván jako skladové seřadiště státních drah, jako skladiště a ve velké míře tedy donedávna byla i značně velká nevyužitá, neudržovaná plocha o rozloze zhruba 60.000 m2. Na začátku roku 2000 byla v blízkosti Rohanského ostrova zahájena výstavba rozsáhlého urbanistického celku, který je zcela nový svým pojetím, například skleněnými atrii a propojením se zelení. Je to největší pražský projekt nového tisíciletí. Hlavou projektu ultramoderní miničtvrtě v Karlíně je Lee Polisano z londýnské architektonické kanceláře KPF. Projekt by měl sloužit především obyvatelům Prahy, a tak v nové čtvrti vzniknou nejen nové budovy, například hotel s 210 pokoji a aparthotel se stovkou bytů, ale i nové ulice, bulváry, parky a veřejná prostranství. To vše bude zasazené v zeleni překrásného vltavského břehu či v zeleni atrií jednotlivých budov.