Původně zřejmě provizorní dřevěné opevnění bylo v letech 1343-1364 nahrazena dodnes zčásti dochovaným kamenným opevněním z červeného permokarbonského pískovce, například z lomu při Tismicích. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a po roce 1656 opraveno. Se vzrůstající zástavbou pak bylo postupně ubouráváno. Do města se vstupovalo třemi branami a jednou fortnou. Do dnešní doby se dochovaly pásy opevnění na západní, jižní a východní straně i s několika baštami. Nejlépe dochované je jihovýchodní cíp při Šafaříkově ulice. Kromě toho se dochovala část Kouřimské brány.

Slovanský ostrov se nachází při pravém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Vznikl nánosem v průběhu 17. a 18. století. Po povodni v roce 1784 byl zpevněn ohradní zdí a osázen dřevinami. Byly zde postaveny lázně, barvírny a restaurace. Ostrov se postupně stával významným centrem společenského a kulturního života města. V roce 1841 zde dokonce jezdila na 150 m dlouhé dráze první parní lokomotiva s jedním vozem pro dva pasažéry. Dnešní název ostrova je odvozen od prvního Slovanského sjezdu, který se zde konal v roce 1848 a byl úředně zaveden v roce 1925. První název ostrova pochází z roku 1870, kdy se jmenoval podle Josefa Ignáce Saengera, který ostrov koupil, Barvířka nebo též Barvířský. Po roce 1801 se jmenoval Engelův ostrov nebo též v překladu Andělská ostrov, podle Františka Antonína Engela, který na ostrově postavil kartounku a restauraci. Od roku 1833, úředně od roku 1841, nesl ostrov na počest arcikněžny Žofie, manželky arcivévody Františka Karla, název Žofín. Ostrov je spojen mostem s Masarykovým nábřežím. I v současnosti je Slovanský ostrov významným centrem kulturního a společenského života města a místem pro romantické procházky.

Hroznětínský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, ve svahu na úpatí zalesněného vrcholu a při potoku Bystřice. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů ve střední Evropě byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován do dnešní plochy 4.468 m2. Za druhé světové války a po ní byl devastován. V posledních letech byl však rekonstruován. Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech kde se terén více svažuje. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstarší náhrobky pocházejí z druhé poloviny 17. století. Celkem zde najdeme na tři stovky náhrobků. Hřbitov dnes ohrazuje opravená zeď z lomového kamene a doplněná kovanou bránou. Hřbitov je uzamčen, klíč lze zapůjčit na OÚ. Přístup je z cyklostezky vedoucí z hlavní silnice kolem pily. Asi 50 m od hlavní silnice se přejde železniční trať a pak kousek po lesní cestě mírně do vršku.

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)