Městská část Praha - Lipence je součástí správního obvodu Praha 16.

Vodárenská věž stající téměř na jižním okraji obce byla postavena v roce 1931 firmou „První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz – Hranic“ a to podle projektu ing. Vilibalda Langa. V 70. Letech 20. Století přestala plnit svoji funkci a začala chátrat. Stala se místem pro hry místní mládeže a ptactvo. Její stav byl natolik špatný, že se uvažovalo i o demolici. Teprve až na počátku nového století se podařilo tento objekt zakoupit firmě Heinich. Firma zabývající se výrobou nábytku, designem interiéru a exteriéru budov ji zrekonstruovala a umístila zde svůj ateliér, kde se navrhují různé projekty. Objekt není zcela uzavřen, občas se zde konají některé kulturní akce i pro veřejnost.

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Jedna z našich nejmladších rozhleden stojí u obce Kadlín na Mělnicku. Její slavnostní otevření proběhlo u příležitosti 660 let od první zmínky o Kadlíně dne 9. září 2006. Rozhledna se stala součástí Naučné stezky „Sedm kadlínských zastavení“, které mají připomínat historii obce a také způsob a život našich předků.  Společně s rozhlednou tak bylo otevřené muzeum, expozice vesnického kováře, motyček, polních plodin a staré selské techniky.Rozhledna byla vystavěna z iniciativy místního kronikáře Vlastimila Čecha a pro její umístění byla vybrána vyvýšenina Hradišť (314 m). Jistě pozoruhodné a na historii bohaté místo. Historie osídlení se počíná již v mladší době kamenné, později zde žili Keltové, pohané zde měli své božiště, za Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Do roku 1900 tu probíhala těžba čediče, v roce 1911 byl na Hradišti postaven vodojem a za druhé světové války zde Němci zbudovali triangulační bod. A dnes zde tedy stojí rozhledna.Její stavba probíhající 2 měsíce, od července do září 2006, byla doprovázena akcí "Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Lidé tak mohli přinést svůj kámen, který se stal součástí podezdívky. Ta obsahuje téměř 200 kamenů, které sem turisté v průběhu parného léta 2006 nanosili. Základní kameny jsou očíslovány a seznam dárců je uveden na informační tabuli u rozhledny. Rozhledna má tedy kamennou základnu se vstupem a nad ní je dřevěná věž pláštěná šupinovým bedněním. Celá stavba, jež stála 600 tis. Kč, je vysoká 19 metrů. Při zdolání 56 schodů a štěstí na krásné počasí, lze spatřit z vyhlídkové plošiny Říp, Vrátenskou horu s rozhlednou Bezděz, Ještěd, Chlum i vrcholky Krkonoš.