Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční. Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.

Městské muzeum v Čelákovicích, založené v roce 1903, je jedním z nejstarších muzeí Středočeského kraje. Jeho zpočátku skromné sbírky tvoří dnes mnoha set tisícový sbírkový fond, který se z podstatné části nachází v areálu čelákovické tvrze. V tomto bývalém středověkém šlechtickém sídle, vybudovaném kolem roku 1300 na vyvýšeném levém labském břehu v sousedství románského kostela, a to v místech starší raně středověké stavby, je muzeum umístěno od roku 1949. V 15. a 16. století prošla tvrz stavebními úpravami, byla rozšířena a opevněna vlastní hradební zdí s branami na východní a západní straně. V letech 1972 až 1982 proběhla náročná rekonstrukce, kdy po odstranění novověkých stavebních úprav objekt získal opět goticko-renesanční podobu a v roce 1983 v něm byly zpřístupněny nové muzejní expozice. Stálá expozice v tvrzi se dělí na přírodovědnou, archeologickou a historickou část. Ve vstupní přízemní místnosti s pokladnou v jižním traktu se během roku vystřídá kolem pěti výstav, které vychází převážně z vlastních sbírek muzea. Navazující archeologická část stálé expozice dokumentuje nepřetržité osídlení regionu od pravěku. Průchodem do druhého podlaží sousedního severního traktu vstoupí návštěvník do expozice věnované středověkému a novověkému vývoji Čelákovicka. Síň Jana Zacha, umístěná taktéž ve druhém podlaží severního křídla, s plasticky v kameni provedenými znaky držitelů tvrze umístěnými na východní stěně a na západní stěně se znakem města a s reliéfem barokního hudebního skladatele Jana Zacha, slouží ke kulturním a k reprezentativním účelům. Venkovním vchodem se vstupuje do suterénních prostor situovaných pod jižním křídlem, které jsou zasvěceny stavebnímu vývoji čelákovické tvrze. V samostatné nádvorní budově tvrze, která má půdorys písmene „L“, se nachází výstavní síň, kde se vystřídá zhruba devět výstav ročně. Expozice věnovaná čelákovickému košíkářství, kdysi kvetoucí živnosti, se nachází mimo objekt tvrze ve vzdálenosti asi tři sta metrů jižním směrem – v rodném domku čelákovického malíře Čeňka Jandy. Mezi nejzajímavější vystavené exponáty se vztahem k místnímu regionu patří dvě středověké lodi - monoxyly (z řeckého mono – jeden, xylo – dřevo, loď dlabaná z jednoho kusu kmene), kopie vzácné zlaté záušnice z pozdní doby kamenné z Hradišťka v Toušeni (originál uložen ve sbírkách muzea), poklad stříbrných brakteátů (jednostranných mincí) ze 13. století nalezený v Nehvízdkách, soubor středověkých kachlů, okované dveře ze staré čelákovické radnice datované do 16. století, středověké kostěné brusle z Horoušan, pravěké bronzové šperky, zuby nosorožce srstnatého, roh zubra, dolní čelist, kel a stolička mamuta, mnoho dermoplastů (např. sysla obecného, králíka divokého a vydry říční, kteří se dnes na Čelákovicku již nevyskytují). Pozornost upoutá i panel věnovaný nálezu raně středověkého pohřebiště s projevy vampyrismu (tzv. „čelákovičtí upíři“).   Stálá expozice Pravěk, středověk, 17.-19. století Příroda živá a neživá středního Polabí Historie a výzkum tvrze (objektu muzea)

Obraz doplněný scenérií je od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka. Z zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Je umístěn V Bludišti na Petříně.

Na zámku Vranov nad Dyjí můžeme navštívit barokní kapli Nejsvětější Trojice s nepřístupnou podzemní hrobkou hlavní michalo - janovské linie althannského rodu. Kaple je dílem císařského architekta JOHANNA BERHARDA FISCHERA Z ERLACHU a patří ke klenotům církevního středoevropského baroka. Vznikla v letech 1699 až 1700 jako archi- tektonický i ideový protějšek sálu předků, a to na stísněném pozemku severozápadní části  skalního ostrohu.