Nová rozhledna na bezejmenném návrší (589 m.n.m.) kousek jižně od obce Vojtěchov byla otevřena 10. července 2010. Rozhlednu tvoří železná konstrukce vysoká 16,35 m, která je do výše dvou pater obetonovaná a obložená kamenem. Nad touto obestavěnou částí má rozhledna pak ještě dvě otevřená patra s krytým zábradlím. Poslední kryté vyhlídkové patro je ve výšce 11,7 m a vede na něj celkem 59 schodů na točitém schodišti. Ačkoliv rozhledna nestojí na žádném větším kopci je z ní díky nezalesněnému okolí dobrý výhled na Skutečsko, Chrudimsko, Železné hory, Žďárské vrchy aj. Na rozhledně je umístěna web kamera. Při dobrých podmínkách je v nočních hodinách jsou vidět světla města Chrudim.

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni vzniklo roku 1967. Důvodem vzniku byla lokální řemeslná tradice a Mezinárodní symposium keramiky. Muzeum našlo místo v rekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru a také ve vedlejších hradních baštách. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezoně jak expozice z výsledků zmíněných Intersymposií tak autorské či tématické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Stálá expozice Od tradice k novým formám – Mezinárodní sympozia keramiky Bechyně. Keramika a porcelán z Intersympozií od r. 1966 po současnost. Expozice ve 2 sálech s výstavní plochou přes 1180 m. Mezinárodní muzeum keramiky patří pod Alšovu jihočeskou galerii.  

Zříceninu hradu Kožlí najdeme na strmém zalesněném ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, západně od Konopiště na Benešovsku. Pohnutá historie hradu Kožlí bylo stejně jako mnoho dalších posázavských hradů poprvé zmíněno roku 1318 v predikátu. Jako první majitel se uvádí Ctibor z Kožlí. V majetku rodu svých zakladatelů zůstal až do počátku 15. století a mnohdy jeho majitelé podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V roce 1414 se pak majitelem stal Beneš Libún z Dubé. Z rukou jeho syna se za nejasných událostí dostal do držení bohatého Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.  Psal se rok 1461. Kožlí se tak stalo součástí Konopiště a společně s ním i členem koalice proti Jiřímu z Poděbrad. Vojska krále roku 1468 obléhala a dobyla Konopiště a spolu s ním i Kožlí. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Hrad nebo už zámek? Hrad byl vystavěn na strmé ostrožně. Proto předhradí neleželo před hradem ale za ním. Informace o vzhledu hradu jsou kusé a nepříliš podrobné. Jádro hradu mělo pravidelný, obdélný obrys na obou koncích zajištěný mohutnými příkopy. Po celém obvodu obíhal parkán, který se nejlépe dochoval na JV straně. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Naprostá většina vnitřní zástavby jádra je dnes patrna ve formě výrazných reliéfních reliktů. Hrad Kožlí je tak typickým příkladem hradu dvoupalácové dispozice. Neměl hlavní věž, protože byl vystavěn v klidné době lucemburské. Dvoupalácové hrady se tak staly jakýmsi přechodníkem mezi hradem a zámkem. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.