Rozlehlá tvrz Tchořovice s poplužním dvorem se nachází ve stejnojmenné obci, ležící přibližně 8 km západně od Blatné. Areál tvrze je veřejnosti nepřístupný. Historie tvrzi Tchořovická tvrz byla založena na přelomu 14. a 15. století. Po roce 1400 byl jejím majitelem Vilém z Vartemberka a k roku 1409 je zde připomínán purkrabí Mareš, což je jasným důkazem o existenci tvrze. Majitelé se pak často střídali, nejvýznamnějšími z nich byli Muchkové z Bukové, kteří zde sídlili od konce 15. až do poloviny 17. století. Provedli také stavební úpravy tvrze a dali jí renesanční háv. Po třicetileté válce byly Tchořovice rozhodnutím zemského soudu připojeny k lnářskému panství Vratislavů z Mitrovic. Tvrz ztratila svou sídelní funkci a po přestavbě byla nadále užívána jako sýpka. Podoba tvrzi Tvrz, obehnanou vodním příkopem, tvořila vstupní dvoupatrová věž s padacím mostem a hradba, lemovaná různě starými budovami. Za nejstarší je považován jižní palác. Vnitřní členění paláců je dnes kvůli razantní barokní přestavbě na sýpku špatně identifikovatelné. Vstupní věž nese dodnes dvě erbovní desky, na první je erb Muchků z Bukova a na druhé, výše osazené, alianční erby Vratislava z Mitrovic a Ludmily z Bukové. Na renesanční úpravy upomínají drobné zbytky sgrafit ve dvoře a malby na klenbě průjezdu vstupní věže. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jak je například Kadovský viklan, tvrz Kadov, barokní zámek Lnáře, lom Paštiky u Bezdědovic nebo renesanční vodní zámek Blatná. Ubytovat se můžete v Blatné. M.K.

Židovská branka - Stříbro.

Jeníkovská synagoga stojí nedaleko centra obce při ulici Pod Vyšehradem, v místech kde se nacházelo židovské ghetto. První písemná zmínka o existenci synagogy je z roku 1659. Tehdy šlo patrně o dřevěnou srubovou stavbu. V roce 1808 lehla téměř popelem. Byla obnovena, ale i přes rekonstrukce se na konci 60. let 19 století ocitla v žalostném stavu. Na novou stavbu se nedařilo sehnat peníze, vše vyřešil požár 21.5.1871, při kterém lehlo popelem na 14 domů a synagoga. Nová zděná synagoga v novorománském slohu s orientálními prvky byla otevřena veřejnosti 16.9.1873. Nad hlavním štítem je umístěno Mojžíšovo desatero (dvě černé desky se zlaceným písmem). Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté ji užívala Církev československá husitská a následně evangelický sbor. Vnitřní zařízení bylo ponecháno v původním stavu, jen před stánek Aron-ha-kodeš byl umístěn oltář s křížkem. V roce 1965 byl nájem církvi zrušen a budova začala chátrat. Objevily se nápady na adaptaci synagogy na kulturní středisko s kinem a knihovnou. Naštěstí se tento záměr nepodařilo realizovat. Židovská obec nabídla objekt státnímu židovskému muzeu v Praze. Ten si jej během 70. let 20. století adaptoval pro svůj depozitář. Během 90. let byla synagoga zrekonstruována.

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově  a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově".