Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku nechal hrad Žebrák vystavět  pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil Žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u  Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15.století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV a zejména požár z roku 1532. V polovině 16.století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce. Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV.

V obci Chotoviny na Táborsku stojí nádherný pohádkový klasicistní zámek, jako stvořený pro pořádání romantických svatebních obřadů, kulturních nebo rodinných akcí s možností ubytování v zámeckých prostorách. Zámek obklopuje francouzská zahrada, která přechází v chráněný anglický park. Objekt bohužel není běžně přístupný veřejnosti.   Historie zámku      Zámek v Chotovinách stojí na místě vlkančické tvrze doložené již ve 13. století. Tvrz spolu s panstvím ve své historii často střídala majitele. Roku 1706 koupila zdejší panství Anna Marie Nosticová. Po ní zdědil sídlo Jan Karel Soyer, který se však zadlužil, a proto se roku 1760 Chotoviny stávají majetkem jezuitů. Od nich panství získal v roce 1768 Kašpar hrabě Migazzi a na místě tvrze vybudoval v letech 1770 - 1780 klasicistní zámek. Po jeho smrti panství zdědil jeho bratr, kardinál Bartoloměj Migazzi. Roku 1806 koupil panství pražský měšťan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Baron Nádherný provedl novorenesanční úpravu zámku a kolem něj založil vzácný anglický park. Pro svou dendrologickou hodnotu je chráněn jako památka I. kategorie. Podoba zámku Dnešní podoba zámku je z roku 1873. Při vojenských manévrech v letech 1903 a 1913 pobýval na zámku následník trůnu Ferdinand d´Este. Rod Nádherných vlastnil panství do roku 1945. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a byla v něm umístněna škola. Po roce 1997 jej v restituci opět získal rod Nádherných. Škola budovu opustila a poté zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu. Po návštěvě zámku můžete zavítat také na zříceninu hradu Borotín, zříceninu Kozí hrádek, rozhlédnout se z rozhledny Hýlačka u Tábora a navštívit samotný Tábor. Bohatý výběr z ubytování najdete v Táboře.

Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.

Semínský akvadukt se nachází na Opatovickém kanále v blízkosti obce Semín zhruba 3 km severozápadním směrem od Přelouče. Betonový most převádí Opatovický kanál přes Sopřečský potok.