Zbytky bývalé věže pozemního vojenského stanoviště radiového a radiotechnického průzkumu stojí na vrchu Havran (894 m.n.m.) přibližně 17 km jihozápadně od Tachova. Věž byla vybudována jako součást tzv. železné opony. Na kovovou konstrukci opláštěnou jednoduchým izolačním materiálem byla v horní části namontována ještě 20 m vysoká dřevěná anténní nástavba. Osud této věže je ze všech bývalých stanovišť na státní hranici nejsmutnější. Po roce 1989 byl armádou velmi záhy opuštěn. Zůstala jen malá posádka, která demontovala anténní nástavbu a torzo věže je tak dnes zhruba o polovinu menší než byl původní stav. Následně byla stavba rozkradena a co nezpustošily lidské ruce to dokonala příroda. Hodně tomu napomohlo také z čeho byla věž vystavěna. Kromě železné konstrukce s absencí cihel a betonu byla postavena z málo odolných materiálů, které nemohly bez údržby dlouho odolat drsnému počasí. Přitom ministerstvo obrany mělo představu, že za stavbu dostane tehdy 28 mil. Korun, věž také měla údajně sloužit civilní správě řízení leteckého provozu. Všechny plány a představy však vzaly za své a věž chátrá dodnes a to i přesto, že v nedávné době proběhl kolem věže úklid trosek. Ještě donedávna bylo možno za příznivého počasí a s dávkou opatrnosti vystoupat na věž. Dnes (2009) se to již rovná hazardu se zdravím. Využito textu z webu: www.iron-curtain.info/index.html

Dobříšský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města na kopci zvaném Větrník při turistické značce. Založen byl najpozději v první polovině 17. století, rozšířen pak byl v letech 1781 a 1863. V průběhu druhé světové války a po ní byl poničen a zanedbán. V letech 1988-89 byl zmenšen a rekonstruován, byla postavena nová zeď a brána. Na ploše 7.401 m2 se nachází přibližně 250 náhrobků, nejstarší z roku 1650. V současné době je hřbitov uzamčen a přístupný pouze po dohodě se správcem hřbitova (Mantana a.s.).

Anežský klášter na Františku je všeobecně označován za první gotickou stavbu v celých Čechách. Založil jej Václav I. v letech 1233 - 34 z podnětu jeho sestry Anežky pro řád klarisek. Anežka uvedla řád do Čech a stala se jeho první abatyší. Více o historii kláštera zde. Od roku 1963 je v klášteře expoziční prostor Národní galerie. Ta zde od listopadu roku 2000 prezentuje nově koncipovanou expozici středověkého a raně renesančního umění.  Součástí kláštera je i hudební sál pro konání komorních koncertů. Popis expozice První část expozice v patře sleduje vývoj českého umění od deskových obrazů a sochařství poloviny 14. století (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Michelské madony) přes "měkký" sloh Mistra Theodorika k obrazům Mistra Třeboňského oltáře a dílům krásnéhoslohu (Madona svatovítská, Sv. Petr ze Slivice, Varianta Krumlovské madony). Zatímco ve 14. století a v období kolem roku 1400 patřily Čechy a Praha k významným centrům evropského uměleckého dění, v 15. století naopak umělecké podněty spíše přijímaly (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře). Česká a moravská díla z 15. a počátku 16. století jsou v expozici nově konfrontována s tvorbou ostatních středoevropských oblastí, s nimiž Čechy v té době spojovaly těsné kulturní kontakty. Obraz Madony s dítětem od Mistra IW tak vede dialog s dílem stejného námětu od saského umělce Lucase Cranacha st. Významný Mistr žebráckého Oplakávání je zastoupen svým stěžejním dílem dokládajícím vysokou úroveň řezbářství v oblasti jižních Čech, zatímco vliv tzv. podunajské školy (v expozici např. obraz Albrechta Altdorfera) se odráží v tvorbě Mistra IP.    

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. V 60. letech byla zbořena velká část jižní strany hradu a v následujícím desetiletí byl vydán demoliční výměr. Ten však zatím nebyl nikdy naplněn a byl ponechán k dalšímu svévolnému rozpadu. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Ostatní části dnes již spíše zámku se nadále rozpadají. Dispozice hradu Areál tvoří směs různých budov z nichž vystupuje románská věž kostela uprostřed dispozice. Za ním stával dnes již téměř zaniklý gotický palác ze 14. století. Středověkého původu je i část jižního a východního křídla. Lépe se dochovala přední část hradu, což bylo pravděpodobně původně předhradí. Tipy na výlet Nedaleko Hazlova najdete tzv. Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.