Částí petřínského vrchu prochází zbytky barokního opevnění Hradčan s baštami IX. – XIII. Bylo vybudováno počátkem druhé poloviny 17. století. V některých místech probíhá paralelně s Hladovou zdí postavenou v době vlády Karla IV.

První zmínky o Vinoři pocházejí z 11. století, kdy zde bylo slovanské hradiště, které patřilo vyšehradské kapitule. Název je odvozen od vína, které se zde pěstovalo. K Praze byla Vinoř připojena v roce 1974.

Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.

Hradčany byly založeny nejvyšším purkrabím Hynkem Berkou z Dubé kolem roku 1320 jako samostatné poddané město. Tvořila ho v podstatě zástavba kolem dnešního Hradčanského náměstí, které sahalo až k dnešní ulici U kasáren a které bylo tržištěm. V roce 1375 město rozšířil o dnešní Újezd, Pohořelec a Nový Svět místopurkrabí Aleš z Malkovic. V roce 1420, v době husitských válek, Hradčany zničil požár. Zástavba byla obnovena ve 40. letech téhož století. Zástavbu tvořily především šlechtické paláce a kanovnické domy. V roce 1598 byly Hradčany povýšeny na královské město. 1.6.1784 byly připojeny k Praze. Hradčany dnes de facto tvoří soubor cenných historických a kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je Pražský hrad. Sídlo králů, císařů od roku 1918 sídlo prezidentů. Patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější lokality Prahy.Když král Jindřich Korutanský utekl do Bavorska a na uvolněný trůn nastoupil Jan Lucemburský, vzniklo z iniciativy hradního purkrabího pana Hynka z Dubé malé poddanské městečko jménem Hradčany. Rozložilo se na táhlém hřbetu, vymezeném z jižní strany svahem nad Malou Stranou a na severu Jelením příkopem s potokem Brusnicí. Karel IV. území Hradčan rozšířil připojením Pohořelce, Loretánského náměstí a Nového Světa a celé toto město dal opevnit. Do nového opevnění byl začleněn i Strahovský klášter a část Petřína. Přesto zůstaly nejmenším pražským městem. Za obležení tábority v roce 1420 Hradčany téměř lehly popelem. Největší tragédii přitom zažily při požáru v roce 1541, kdy vyhořely skoro celé. Zůstala stát jen radnice a šest domů. Nová výstavba vyhořelých část pak prosadila renesanční sloh. Od 60. let 16. století tady začíná stavět šlechta své paláce a význam Hradčan, povýšených císařem Rudolfem II. na královské město, začala stoupat. Po bitvě na Bílé hoře se hradčanští měšťané postupně stěhovali do postranních ulic a všechny nejdražší stavební místa obsadili pobělohorští zbohatlíci a katolická církev. V letech 1653-1720 byly Hradčany začleněny do nových barokních hradeb, obepínající celou Prahu. Po barokní výstavbě se pak už charakter Hradčan příliš neměnil, ani ho významně nezasáhla pozdější asanace.