Kostel sv. Mikuláše byl jako románský založen po roce 1200 a dokončen do roku 1230. V roce 1258 jej převzal řád německých rytířů. Po požár, který kostel postihl bylo v roce 1270 znovu vystavěno kněžiště v raně gotickém slohu. V letech 1456-1470 kostel dostavěl a rozšířil v pozdně gotickém slohu mistr Jörg z Chebu. V letech 1564-1626 zde působili luteránští kazatelé. Po další požáru musela být v letech 1750-1758 horní část věží znovu obnovena a to tentokrát v barokním slohu. V roce 1807 se kostel dostává do správy pražského arcibiskupství a od roku 1993 spadá pod plzeňské biskupství. Kostel byl nadále upravován, a to po požáru roku 1809, následně v letech 1862-1864 a znovu v letech 1891-1894. Za druhé světové války byl značně poškozen, vyhořela střecha kostela i věže. Oprava byla dokončena až v roce 1966. Kostelní věže jsou 67 metrů vysoké, kostelní loď je dlouhá 50 metrů, široká 30 metrů a její výška je 21 metrů.V severní zdi kněžiště se nachází gotický sanktuář z druhé poloviny 14. století, klenba od mistra Erharda Bauera z Eichstättu byla vystavěna v letech 1472-1476. Nástěnné malby pochází z roku 1476 od mistra Lukase z Norimberka. Oltáře, chórové lavice a varhany jsou pseudogotické. Kostel je přístupný.

Pod bývalým zámkem stojí bývalá jízdárna postavená v roce 1860. Je největší stavbou svého druhu v Čechách a po vídeňské i druhou největší ve střední Evropě. Je opatřena pozoruhodným krovem. Jsou zde spojeny prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Stavba je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m. Samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Stavba obsahovala kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patrech se pak nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Na konci 20. století byl stav jízdárny natolik špatný, že se uvažovalo i o její demolici. Nakonec se jí podařilo zachránit a v letech 2000-2005 si rekontrukce vyžádala 46.792.700 Kč. Objekt by měl sloužit veřejnosti ke kulturním, společenským a sportovním akcím.

Kaple sv. Rocha v Radišově, okres Svitavy.

V letech 1992 - 2003 vybudoval na svém pozemku v Borovanech u Českých Budějovic Radomil Marek za pomoci svých přátel pohraniční skanzen. Inspirací bylo cestování podél české státní hranice, především pak po cestách, které lemovaly bývalé drátěné zátarasy. Vznikl tak originální skanzen který dokumentuje značení československé hranice od vzniku státu až po období „železné opony“. Průvodci tedy návštěvníky seznámí s obdobím od roku 1918 do roku 1990. První stavbou byl originální drátěný zátaras. Zanedlouho přibyl i orný pás a stínící stěna. Expozici doplnily hraniční mezníky, strážní věž a protitankové zátarasy. Postupně se objevily i názorné tabule s náčrty a fotografiemi. Hraniční stavby a překážky jsou doplněny muzeem dokumentujícím službu na státní hranici. Je zde vystavena výstroj a výzbroj pohraničníků a nechybí ani obrazový a textový materiál. O skanzen projevují zájem domácí i zahraniční turisté. Je jedním z cílů školních a rodinných výletů.