Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který jej vytvořil roku 1710. Jde o první jeho dílo, kterým se představil v Praze a sousoší se pokládá za umělecky nejhodnotnější dílo Karlova mostu. Vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak v roce 1995. Sousoší představuje světici sv. Luitgardu, která žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš, který se odpoutal z kříže, aby ji objal a dal jí políbit svůj probodený bok. Právě tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.

Na řece Jizeře v blízkosti obce Podspálov stojí zajímavá stavby vodní elektrárny. Stavba elektrárny vznikla v letech 1921-1926, kolaudace se zúčastnil samotný prezident republiky T.G.Masaryk. Elektrárna je napájena z nádrže o objemu 43.000 m3 situované u obce Bítouchov. Z této nádrže je voda vedena 1,32 km dlouhou štolou vyraženou ve skále a posléze 550 m dlouhým uzavřeným kanálem do vyrovnávací komory. Původně byly v elektrárně umístěny dvě Francoisovy turbíny, jenž byly roku 1998 nahrazeny dvěma Kaplanovými turbínami, každá o výkonu 1,2 MW. Na galérii jsou umístěny manipulační pulty a signalizační tablo se schématem elektrárny. Elektrárna je v provozu dodnes.

Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.