Ve Františkových lázních je mnoho turistických lákadel. Jsou mezi nimi i dvě rozhledny. Salingburg a také rozhledna Zámeček. Ta je netypická již svou polohou téměř v rovině, ve východním cípu města. Její historie sahá do doby první světové války. Důvodem pro její stavbu bylo poděkování. Poděkování předsedovi okrašlovacího spolku Gustavu Wiedermannovi. Ten se zasloužil o rozkvět lázeňského městečka. Když v únoru 1914 zemřel, rozhodlo se vedení spolku, že na jeho počest pojmenuje nově postavenou restauraci s vyhlídkovou věží. Dostala jméno Dankwarte (Děkovná věž). Objekt byl slavnostně otevřen 16. dubna 1916. V přízemí se nalézala skromná restaurace, jejíž výzdoba upomínala památku bývalého předsedy, pamatováno také bylo na mramorovou desku se jmény všech dárců. Místo bylo hojně navštěvované a díky tomu, že okolí bylo tehdy holé, bylo možné spatřit z vyhlídkového ochozu Cheb, Dyleň či Zelený vrch. Za dobrých klimatických podmínek i Smrčinu, Krušné hory a poutní kostel v Chlumu Svaté Máří. Tuto krás již dnes 12 metrů vysoká rozhledna nabízet nemůže. Přerostly ji okolní stromy a výhled tak znemožnily. Od roku 1999 se o objekt stará soukromník pan Flégl, který objekt opravil ho a otevřel v něm vinárnu.

Na zbraslavském náměstí stojí hospoda Škoda lásky. Ne to není náhoda, ale hospoda ve které točil mladý Jaromír Vejvoda pivo a kde se mu v hlavě rodily první melodie. Hospoda je zvenčí označena nejen českým názvem populární vejvodovy polky, ale i devíti názvy cizojazyčnými. Víc se jich tam nevešlo, maďarsky (SEJ HAJ ROZI), dánky (HVOR ER MIN KHONE), švédsky ( UT I NATUREN), anglicky (ROLL OUT THE BARREL), španělsky (POLKA DEL BARRIL), německy (ROSAMUNDA), ještě jednou švédsky (DAGS FOR EN POLKA), portugalsky (BARRIL DE CHAPP) a francouzsky (FRIDA OUM PAPA). Každý rok se na Zbraslavi koná přehlídka malých dechových orchestrů pod názvem Vejvodova Zbraslav. Stává se stejně tradiční jako motocyklový a automobilový závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště. Trať závodu začíná na náměstí kde je hned prudký vrch Špýchar, pak krátká rovinka, nato serpentina Na Baních se stálým stoupáním. Cíl je u kilometru 16,800 nad Jílovištěm. Trať měří 5,5 km má nejvyšší stoupání ve Špýcharu – 8,25 promile. Nejrychleji dosáhl času vůz Opel-Beyschlag, řízený jezdcem Joersenem v roce 1908. Ten ji zvládnul za 3 min a 55 sekund. Joersen se vymrštil tygřím skokem od startu, takže co nebylo na autě připevněno, ho okamžitě opustilo. V průměru 98 km/h vylétl na výšinu.

Vrása, text v přípravě

Vrch Cvilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Cvilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Cvilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Cvilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.