Jedno ze žulových skalisek nacházejících se na pravém břehu Vltavy nedaleko Vyššího Brodu.Vysoký skalní útes je z weinsberské žuly a jeho vrchol je ve výšce 887 m.n.m. Ke svému jménu přišla patrně omylem. Kdysi se tu tajně scházeli vyznavači Husova a Wicklefova učení. Díky tomu se tomuto místu začalo říkat Wicklefskirche a z toho dnešní zkomolenina Vyklestilka. Na vysoký skalní útes lze vylézt (jsou zde sice želené úchyty, stupátka a očka, přesto však při výstupu dbejte opatrnosti, zejména po dešti) a je zde dobrý výhled směrem na Vyšší Brod.

Za rotundou v parku u hradeb najdeme miniaturní kostelík spíše kapli vestavěnou do hradebního valu. Její název je Panny Marie v hradbách jinak řečeno Šancovní. Byla vystavěna v roce 1748 a roku 1882 renesančně upravena. V roce 1889 byla doplněna o přístavbu s „lurdskou jeskyňkou“ a znovu vysvěcena.

Poutní místo zvané taktéž jako „Moravské Lurdy“ se nachází v hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí řeky Odry nedaleko obce Spálov. Nejdeme zde skalní sluj s kamenným oltáříkem, plastikou P.Marie a pramenem kvalitní pitné vody. Historie místa se začala psát v období třicetileté války. Tehdy zde podle legendy byl zázračně zachráněn švédský voják, kterému se zjevila Panna Marie a zachránila ho pramenem pitné vody. Událost se brzy rozkřikla po okolí a mlynář z nedalekého Spálovského mlýna sem pořídil a zavěsil obraz Panny Marie. Jelikož byl chromý, chodil se sem modlit a pečovat o toto místo, neboť do Spálova to pro jeho zdravotní potíže bylo daleko. Postupně sem začali přicházet další poutníci z celého okolí. Plastika Panny Marie sem byla umístěna v 90. letech 19. století. Zajímavou památkou je kamenná kruhová nádržka na vodu vytékající z jeskyně. Údajně je to původní kamenná křtitelnice ze spálovského kostela, sloužící v něm až do roku 1619, kdy byla nahrazena nynější renesanční cínovou.

Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.