Velkopřevorský mlýn pochází ze 13.století. Podle dochovaných dokumentů patřil již v roce 1400 johanitskému konventu. V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí. Jedním z vlastníků, od roku 1526 byl i mlynář Štěpán. Proto se mu po nějakou dobu říkalo Štěpánský mlýn. V roce 1711 ho získal do opět johanitský konvent. Vlastnil ho až do roku 1807, kdy byl opět prodán do soukromí. Pozdně renesanční budova mlýna prošla rekonstrukcí v letech 1597 – 1598.Mlýnské kolo, ač už dnes neslouží k pohonu mlýna, je udržováno v chodu a patří pro svou velikost mezi turistické atrakce. Zvláště malebný pohled je na mlýn z Karlova mostu.Jednou ze stop rázovitého života Malé Strany a Kampy je objekt Velkopřevorského mlýna. Mlýn u strouhy s vltavskou vodou, později zvanou Čertovka, byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží „konec mosta“, později „pod řetězem“. Johanité zde měli četné hospodářské aktivity, takže nemohl chybět ani vlastní mlýn. V roce 1588 jej koupila Malostranská obec která jej dále pronajímala. V roce 1597-98 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní převážně renesanční podobu, později byl v severní části ještě barokně upraven. Objekt musel také přestát velkou povodeň v roce 1890. Spíše než však voda ho poškodil velký požár 24.5.1938. Tři hodiny trvalo hasičům než požár vítězně zdolali. Po požáru ho nechal majitel Šebek opravit a zřídil v něm čistírnu peří provozovanou a.s. Peruť. Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo, které při požáru do poloviny uhořelo. Později po roce 1950 v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov. Velkou pozornost kolemjdoucích budí zejména mohutné mlýnské kolo, mající v průměru 8 m. To dnešní není samozřejmě originál, ale jeho několikátá kopie. To předposlední, vyrobené koncem 70. let 20. století se rozeschlo ještě dříve, než mohlo být osazeno a veškerá práce přišla vniveč. Přitom k jeho výrobě bylo použito na 30 kubíků dubového dřeva. Mělo 36 lopatek, 18 loukotí, 22 sloupů bárky, 72 palců, 72 klínů, 72 skruží a 72 vložek skruží. To současné sestavil počátkem 90. let podle starých plánů pan František Mikyska z Benešovska a to z jihomoravského dubu. V tehdejších cenových relacích přišlo na 300.000 korun a začalo se točit 8.12.1992. Před časem se na nějaký čas přestalo točit, neboť někdo odcizil z jeho mechanismu ložisko. U mlýnského kola je totiž důležité aby se stále točilo, neboť jinak se lopatky, které nejsou ponořeny ve vodě, rozeschnou a záhy dojde k jejich zkáze. Tak ať nám stále klape!

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 coby součást Muzea umění Olomouc. Pro jeho prostory byla zrekonstruována část severozápadního křídla zámku. Arcibiskupský zámek v Kroměříži – letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů stojí na místě původního hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu z poloviny 13. století. První písemná zpráva o zámku je datována do roku 1435. Více o zámku zde.Arcidiecézní muzeum v Kroměříži spravuje, ochraňuje a představuje jedninéčné sbírové fondy soustředěné  v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO.

Socha sv. Rocha v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.