Kostel Čtrnácti svatých pomocníků s bývalým kapucínským hospicem se nachází přímo na hlavním mělnickém náměstí. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a v budově bývalého kláštera dnes sídlí Regionální muzeum Mělník. Kapucíni na Mělnicku působili již od počátku 18. století, avšak až roku 1749 městská rada požádala řád, aby se v Mělníce usadil natrvalo. K získání zázemí jim pomohla bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu, další dům získali koupí a část zahrady darem. Již následujícího roku (20. září 1750) byli kapucíni slavnostně uvedeni do města. Během dvou let zde zřídili hospic a roku 1753 byl dokončen i kostel Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1785 klášter unikl zrušení, neboť městská rada mu vyprosila výjimku. Kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu i laické duchovní správě. V roce 1950 bohužel již klášter postihla konfiskace a jeho prostory byly využívány k různým účelům, dlouho zde například sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění. Regionální muzeum Mělník využívá jeho prostory od roku 1999. Typické stavební řešení kapucínských kostelů muselo být v případě Mělníka přizpůsobeno velikosti a možnostem staveniště, proto je kostel trochu atypický a boční kapli Panny Marie nahrazuje pouze mělký výklenek na levé straně lodi. Bývalý hospic, přiléhající ke kostelu, dodnes připomíná typický měšťanský dům včetně existence loubí v průčelí. M.K.

Vila postavená pro architekta Stádníka nás zaujme hlavně svoji fasádou. Je kombinovaná omítanou a cihelnou částí, členěná dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celá stavba je pak usazena na opukové podezdívce.

Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.  

Zajímavá skalní kaple ve Všemilech se nachází kousek za domem čp. 51. Nejstarší zmínka o ni je z roku 1835. Tehdy byla neveřejnou kaplí vysekanou ve skále na soukromém pozemku s obrazem sv. Ignáce. Kvůli jejímu stále vlhkému prostředí nechtěl nad ní nikdo převzít patronát. Po druhé světové válce byla ve správě státu, dnes ji spravuje OÚ Jetřichovice. Ke kapli je dnes přístup, dovnitř lze nahlédnout oknem ve dveřích.