První opevnění města vzniklo již s jeho založením kolem roku 1260. Úplně první podoba není známa, dnešní dochované zbytky jsou nejstarší z počátku 14. století. Jako první byla vybudována hlavní hradba zhruba 10-12 m vysoká s parkánovou zdí vytvářející ve spodní části stěnu příkopu, který byl široký až 25 m. Později v 15. století pak byla přistavěna před tímto prvním prstencem hradeb ještě další vnější hradba s půlkruhovými baštami a dalším příkopem. Součástí opevnění byly ještě tři vstupní brány, bohužel ani jedna se nedochovala. V dnešní době můžeme zbytky opevnění najít téměř na celém okruhu. Při ulicích Tyršova a Plzeňské jsou to zbytky hradeb, velká část opevnění s dochovanými baštami najdeme u parku při Jiráskově ulici, v sadech při Komenského ulici zase „okrouhlici“ (okrouhlou hradební věž) a další okrouhlá hradební věž se ukrývá za domy v ohybu ulice Václavská.

Vodní elektrárna Práčov byla postavena jako jedna z prvních hydroenergetických staveb u nás po druhé světové válce. Uvedena do provozu byla v roce 1953. Elektrárna je zásobena vodou z vodního díla Křižanovice, odkud sem vede přivaděč dlouhý 3139 m o průměru 240 cm. Z celkové délky připadá 2288 m na železobetonové potrubí a 851 m na štolu proraženou levým svahem údolí. Na konci přivaděče u elektrárny je vyrovnávací komora kruhového půdorysu o vnitřním průměru 2 m a výšky 17 m. Celková výška věže této vyrovnávací komory je necelých 58 m, stěny mají sílu 50 cm. Betonáž této věže se prováděla pomocí 1,2 m vysokého posuvného bednění nepřetržitě, což vyžadovalo nejen správný a rovnoměrný posun bednění směrem vzhůru rychlostí 12 cm/hod., ale i bezporuchovou dodávku elektrické energie, betonu, výztuže jakož i všech strojů po dobu tří týdnů. Vyrovnávací nádrž slouží k vyrovnání tlaků vody v přivaděči při uzavření turbíny a odstavení turbosoustrojí. Z této vyrovnávací komory pak vede ocelové potrubí o průměru 200 cm již přímo do elektrárny. Zde je instalována Francisova turbína o výkonu až 8.000 kW. Jen pro příklad za rok 2007 vyrobila elektrárna téměř 15 mil. kWh elektřiny, což postačuje zhruba na roční zásobení 4.300 domácností.

Poutní loreta se nachází zhruba 2 kilometry severovýchodně od Týnce. Vede sem značená cesta z Klatov do Týnce. Poutní kaple podle vzoru Svaté chýše byla založena v roce 1711 Barborou Krakowskou z Kolovrat. V roce 1783 se kaple skoro rozpadla, ale roku 1831 byla obnovena. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Na východní straně kaple se nacházejí erby Kolowratů a Vrbnů a freska Panny Marie Loretánské. V současné době bývá kaple občas přístupná.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Domkařské ulici v Praze Hostivaři.