Vrch Zvičina, okres Trutnov.

Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.  

Hrad můžeme navštívit ve stejnojmenné jihočeské obci, 2 km po silnici od zastávky vlaku Sudoměřice u Tábora. Historie hradu Původními vlastníky hradu byli páni z Landštejna, kteří se ho roku 1446 zbavili prodejem Janu Malovcovi z Pacova. Od Malovců jej roku 1613 koupil Kryštof Vojkovský z Milhostic. V odplatu za účast jeho tří synů ve stavovském povstání 1618 vypálili císařští vojáci hrad i dvůr. Jako konfiskát koupila panství Polyxena z Lobkovic a připojila sídlo i s okolními vesnicemi k panství jistebnickému. Hrad však nebyl obnoven a rychle pustl. R. 1829 koupil borotínské panství od Ferdinanda Lobkovice Jan Nádherný z Prahy. Kolem r. 1840 byla část hradní zříceniny zbourána a kamene bylo použito ke stavebním účelům. Na jižní straně je dosud rybník, který tvořil jeho přirozenou obranu. Podoba hradu Jádro nejstarší fáze hradu mělo zřejmě polygonální obrys. Nad příkopem se vypínal okrouhlý bergrift, téměř celou svou hmotou předstupující před čelo hradu. Příchozí vstoupil prvou věžovitou branou do parkánu, kterým obešel část obvodu dispozice včetně druhé okrouhlé věže, vedle níž byla druhá brána umožňující vstup na nádvoří. Jádro tvořil na východě minimálně dvouprostorový palác, jehož součástí byla i místnost ve zmíněné věži při druhé bráně, zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Z další zástavby, zvláště na protilehlé, lámáním kamene poškozené straně nádvoří, se dochovaly nad úrovní terénu pouze nepatrné zbytky zdiva. Zásadní změny do podoby hradu přinesla druhá polovina 15. století, kdy byla v důsledku rozvoje dělostřelby zlepšována především jeho obranyschopnost. Téměř celé jádro obklopil nový mohutný okružní příkop. Úprava si vyžádala i změnu vedení vstupní komunikace. Z předhradí neznámé podoby, na místě dnešního barokního dvora, se nyní vcházelo přímo od východu novou protáhlou plochostropou vstupní branou. Ta byla vybavena početnými střílnami a téměř celou svou hmotou vystupovala z obrysu hradu do příkopu. Na přelomu 15. a 16., či spíše na počátku 16. století byl vystavěn nový palác, jehož součástí se stala i zmíněná nová brána, která při této příležitosti získala dvoulodně klenutý suterén. Z bývalého hradu, dnes nazývaného Starý zámek, stojí dosud zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, který měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže. Na výlet se můžete vypravit třeba na tvrz Vrchotice, Čertovo Břemeno nebo malebnou obec Jistebnici, kde najdete i ubytování.