Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.

Neúplně typické skalní město, spíše soubor několika skalních útvarů na malém prostoru se nachází jižně od vodní nádrže Bystřička a západně od Malé Bystřice. Na zalesněném hřbetu zde najdeme pískovcové skalky tvořené arkózovým pískovcem a slepencem rusavských vrstev. Pískovcové skalní výchozy jsou až 19 m vysoké a zvětráváním vymodelované do skalních mís, říms a jiných útvarů. Najdeme zde rovněž dvě malé pseudokrasové jeskyně. Na nejvyšším bodě (Zámčisko) vystupuje asi 7 m vysoký hřibovitý skalní útvar zvaný Havránka. Severním směrem vystupuje přibližně 200 m dlouhý mrazový srub se skalním oknem dlouhým 165 m a širokým  35 m. Západním směrem pak vybíhá skalnatý hřbet končící asymetrickým skalnatým hřebenem. Zde se rovněž nacházejí impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary, např. skalní útvar Komín je vysoký 15 m. V oblasti skalního útvaru Havránka o rozměrech 13 x 9 m najdeme pozůstatky po umělých zásecích a zakotveních trámů. V těch místech se měla nacházet dřevěná templářská tvrz Freundsberg. Zřejmě zde existovala od konce 13. století a v průběhu 14. století zanikla. Velkou částí Klenova vede turisticky značená cesta.

Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.

Židovský hřbitov ve Vamberku se nachází u ulice Jánova na severním okraji města. Údajně byl hřbitov založen před rokem 1673, doložen je až roku 1688. Rozšiřován byl postupně v letech 1753, 1806 a 1820. Na ploše 3.557 m2, která je korytem malého potoka rozdělena na dvě části se nachází asi 500 náhrobků barokního a klasicistního typu, s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940. Hřbitov je bez obtíží přístupný.