Na přelomu roku 2004 a 2005 byla postavena severozápadně od obce Jakubčovice dřevěná rozhledna. Vlastní dřevěná konstrukce rozhledny stojí na čtyřech batonových pilotech, které jsou obloženy kamenem (slezská droba) pocházející z nedalekého lomu. Na rozhlednu pak bylo spotřebováno celkem 30 kubíků modřínového dřeva a náklady se vyšplhaly na 1 milion korun. Celková výška stavby činí 15,5 metru, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 13 metrů a vede na ní 61 schodů. Rozhledna poskytuje kruhový výhled na Opavsko, Jeseníky a Beskydy.

Podbrdské muzeum s Památníkem Jakuba Jana Ryby a České mše vánoční, galerií a expozicí historických automobilů. Díky evropským fondům vznikl v Rožmitále rozsáhlý muzejní komplex, který najdete pod náměstím v areálu bývalého  Agrostroje. Expozice vás seznámí s historií chudého kraje pod Třemšínem, s tou nejstarší,  kdy panství spravovali Lvové z Rožmitála i s dobou, kdy zde vyučoval a tvořil Jakub Jan Ryba. Najdete zde i originální práce lidové umělecké tvořivosti, chrám sv. Víta ze stébel žitné slámy v měřítku 1:60 a největší sbírku vyřezávaných erbů v Čechách. Součástí muzea je také galerie a soukromá sbírka historických automobilů převážně značky Aero. Stálé expozice Památník J.J. Ryby a České mše vánoční Galerie a expozice historických automobilů  Návštěvní doba březen – květen, říjen – 15. prosinec 9.00-12.00 hodin     13.00-16.00  hodin červen – září a státní svátky 9.00-12.00 hodin     13.00-17.00 hodin leden, únor, vánoční svátky Podbrdské muzeum je uzavřeno, výjimku tvoří předem ohlášené návštěvy. Vstupné do celého areálu muzea Dospělí 90,-Kč Děti, důchodci, studenti, invalidé 50,-Kč Rodinné 180,-Kč Děti do 6 let zdarma Pro předem ohlášené skupiny návštěvníků je možná prohlídka kostela Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále s ukázkou hry na historické varhany. Vstupné Dospělí 20,-Kč Děti, důchodci, studenti, invalidé 15,-Kč Popis expozice Hlavní expozice je umístěna ve dvoupatrové budově, navazující na halu, ve které je umístěna galerie. Součástí muzea je i expozice historických automobilů, stodola, venkovní učebna a dětské hřiště. Expozice pánů z Rožmitála přibližuje dobu, kdy kraj osídlil rod Buziců, postavil zde hrad, začal používat přídomek z Rožmitála a dostal se do nejvyšších státních služeb. Druhé patro s expozicí Jak se žilo na Podbrdsku je věnováno historii kraje, jeho kouzelné přírodě, která odpradávna poskytovala obyvatelům suroviny, které určovaly rozvoj řemeslné výroby, chudému životu místních obyvatel, historii města, významným osobnostem i lidové umělecké tvořivosti. Památník J. J. Ryby a České mše vánoční vás seznámí s neobyčejným příběhem života kantora a hudebního skladatele, kterého proslavila jediná skladba a jehož jméno je nerozlučně spjato s Rožmitálem. Expozice historických automobilů nabízí nejucelenější sbírku 32 vozů AERO včetně tří karoserií od firmy Sodomka. Ve Stodole najdete expozici starých zemědělských strojů a nářadí. Venkovní učebna s interaktivními prvky je určena dětským návštěvníkům, kteří zde nenásilnou a hravou formou objevují nové skutečnosti. V areálu je také dětské hřiště. Kontakty: http: www.podbrdskemuzeum.cz e-mail: pm@podbrdskemuzeum.cz telefon: 311 249 262    

V písemných pramenech se Vokovice objevují až v roce 1370, kdy tehdy Okovice a zdejší dvůr náležel svatovítské kapitule. Název patrně označoval osadu, kde lidé zhotovovali okovy do studní. V polovině 15. století tu existoval další dvůr, který byl manstvím pražské arcibiskupství. Až do druhé poloviny 19. století nebyl vývoj Vokovic příliš rychlý, v této době má obec ještě jen 183 obyvatel. Ve druhé polovině 19. století se tento vývoj velmi zrychlil, zřejmě i v souvislosti s výstavbou blízké železnice. Původně byly Vokovice zemědělskou obcí, kde se v široké míře pěstovalo vinařství. Na přelomu 19. a 20. století už vstupují i s poměrně výrazným průmyslem. Byla to továrna na čokoládu Standar a šamotová továrna Dietz, která stávala v místech křižovatky Evropské a Vokovické. Vlečka továrny dokonce dlouhou dobu křižovala tramvajové koleje. Místní pojmenování Červený vrch je připomínkou někdejší přítomnosti rudy a její těžbu. V roce 1922 byly Vokovice připojeny k Velké Praze. V letech 1960-1972 vzniklo na Červeném vrchu sídliště pro téměř 10.000 obyvatel. V roce 1970 pak byla dokončena na Litovickém potoce stavba přehradní nádrže Džbán.

Javorník (1089 m) je další z šumavských „tisícovek“, který má na svém vrcholu rozhlednu. Javorník patří do Žďánovské vrchoviny a je jejím nejvyšším vrcholem. Tyčí se asi 10 km směrem na východ od Kašperských Hor. S myšlenkou postavit na Javorníku rozhlednu přišel prý šumavský spisovatel a poutník, Karel Klostermann (1848 až 1923). Ten si zdejší kraj velmi oblíbil a výhled z Javorníku ho uchvátil. Jeho sen se začal zhmotňovat v roce 1914. Tehdy KČT svolal na vrchol Javorníku schůzku příznivců výstavby rozhledny. V téže době byl ovšem v bosenském Sarajevu zavražděn následník trůnu a celou akci tak zhatilo vyhlášení mobilizace. První pokus o stavbu rozhledny tak zanikl v nadcházející válečné vřavě a vrchol Javorníku si na vyhlídkovou stavbu musel počkat do meziválečného období.Za První republiky se realizace Klostermannovy myšlenky chopila Šumavská župa KČT. Byla pořádána finanční sbírka, které se účastnili obce i jednotlivci. Názvy obcí, které na rozhlednu přispěly, jsou vytesány v dolní polovině rozhledny nad vstupem. Majitel pozemku kníže Schwarzenberk uvolnil bezplatně pozemek, kámen v lese a poskytl 50% slevu na stavební dřevo. Z více návrhů byl vybrán projekt architekta Karla Houry, který měl již zkušenost se stavbou rozhledny na Svatoboru. Poprvé se do země koplo 21. června 1938 a už o pár týdnů později, za krásného slunečného dne, 28. srpna 1938 byla Jubilejní rozhledna Klostermannova slavnostně otevřena pro veřejnost. Jakoby pro rozhlednu na Javorníku bylo souzeno, aby její mezníky byly spojeny se zásadními dějinnými událostmi. Měsíc po jejím otevření byla podepsána Mnichovská dohoda a těsně za rozhlednou byl proveden zábor pohraničí. Zajímavostí je, že během trvaní protektorátu Čechy a Morava, byl vrchol věže nejvyšším bodem okleštěných Čech. 24 metrů vysoká věž, s vyhlídkou ve výšce 18 metrů, z níž byly vidět i vrcholky Alp, byla za druhé světové války obsazena německými vojáky a sloužila jako protiletadlová pozorovatelna. Novodobé dějiny věže nezačaly příliš radostně. Od počátku 80. let začala kdysi nízká okolní smrčina rozhlednu postupně přerůstat a rozhled byl brzy omezen jen na výhled do okolních korun smrků. Zhoršil se i technický stav věže a tak roku 1997 byla rozhledna na Javorníku uzavřena. Důležitým mezníkem v historii javornické rozhledny byl rok 2001, kdy byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, který si předsevzal ve spolupráci s obcí Vacov znovu zpřístupnit věž turistům a umožnit jim daleký výhled do kraje. Nejjednodušší řešení, tedy vykácení stromů, nebylo možné. Proto se začalo uvažovat o zvýšení stavby. Financování mělo být zajištěno z Evropského fondu Phare. Dotace byla ovšem zamítnuta a projekt uložen k ledu. Obrat přinesla potřeba pokrýt okolí signálem pro mobilní telefony. Roku 2002 společnost T-Mobile projevila zájem umístit na věž svoje technologická zařízení. Rozhledna tak byla navýšena osmibokou nástavbou o 14 metrů na celkovou výši 39,5 metrů. V červenci 2003 tak mohli znovu první návštěvníci stoupat po 201 schodech a z výšky 32 metrů obdivovat panorama Šumavy.