V písemných pramenech se Vokovice objevují až v roce 1370, kdy tehdy Okovice a zdejší dvůr náležel svatovítské kapitule. Název patrně označoval osadu, kde lidé zhotovovali okovy do studní. V polovině 15. století tu existoval další dvůr, který byl manstvím pražské arcibiskupství. Až do druhé poloviny 19. století nebyl vývoj Vokovic příliš rychlý, v této době má obec ještě jen 183 obyvatel. Ve druhé polovině 19. století se tento vývoj velmi zrychlil, zřejmě i v souvislosti s výstavbou blízké železnice. Původně byly Vokovice zemědělskou obcí, kde se v široké míře pěstovalo vinařství. Na přelomu 19. a 20. století už vstupují i s poměrně výrazným průmyslem. Byla to továrna na čokoládu Standar a šamotová továrna Dietz, která stávala v místech křižovatky Evropské a Vokovické. Vlečka továrny dokonce dlouhou dobu křižovala tramvajové koleje. Místní pojmenování Červený vrch je připomínkou někdejší přítomnosti rudy a její těžbu. V roce 1922 byly Vokovice připojeny k Velké Praze. V letech 1960-1972 vzniklo na Červeném vrchu sídliště pro téměř 10.000 obyvatel. V roce 1970 pak byla dokončena na Litovickém potoce stavba přehradní nádrže Džbán.

Informace pro turisty, prodej suvenýrů, prodej vstupenek na kulturní akce, czech-point. Otevírací doba: Pondělí - Pátek     8.30 - 17.00 hod.Sobota - Neděle     9.00 - 16.00 (pouze v sezoně: červen - září) Zámek Vyškov V centru města stojí zámek, který byl přestavěn z gotického hradu. Zadní trakt zámku slouží od roku 1954 jako Muzuem Vyškovska, které nabízí k prohlídce jak aktuální výstavy, tak stálé expozice, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Více o zámku Vyškov najdete zde

Plastika Boje sv.Jiří s drakem je umístěna na východní straně chrámu sv.Jiří na náměstí U sv.Jiří. Pochází z počátku 16.století, autor je neznámý. Plastika se stejným námětem, kopie od sochaře Kulhánka z roku 1934, je umístěna i na boku trojlodí kostela sv.Jiří. Lze jí vidět z Jiřské ulice.

Kamenné řady se nacházají nad obcí Kounov na plošině zvané Na rovinách. Poprvé na ně upozornil v roce 1934 kounovský učitel Patejdl. Jejich záhadou se nezabývají jen arechologové, ale mnoho dalších odborníků včetně astronomů. Jsou vytvořeny z křemencových balvanů seskupeny do 14 téměř úplných řad. Délka řad se pohybuje od 400 do 450 metrů, celkem tedy jde o přibližně 2.500 kamenů. Průměr kamenů se pohybuje nejčastěji okolo 80 cm. Největší kámen s názvem Gibon I. váží přes 6 tun. Vede k němu značená odbočka. Archeologický výzkum prokázal v blízkosti hradiště datované do doby haštalské. Přímý vztah kamenných řad s tímto hradištěm však nebylo prokázáno. Pro někoho tak představují astronomickou, kalendářní nebo kultuvní povahu. V historických pramenech má oporu také názor související s rozměřováním lesních parcel.