Na severovýchodním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova můžeme najít kouřimský židovský hřbitov. Byl založen poměrně pozdě až v roce 1904 a užíván jen zhruba nějakých třicet let. Jeho plocha ohrazená zdí je poměrně velká (2.455 m2), ale najdeme zde jen zhruba dvě desítky novodobých náhrobků osazené v severozápadním rohu hřbitova. Zbytek plochy je pak převážně velmi netradičně užíván jako křesťanský urnový háj. V jižní zdi je situována obřadní síň, která je v současné době využívána spíše příležitostně, zřejmě jako skladiště (2012). Vstup na hřbitov je volný přes křesťanský hřbitov v jeho otevírací době.

Severně od města Žihle na žluté turistické značce můžeme narazit na dva zajímavé balvany. Jsou ukázkou rozpadu tiské žuly v tropickém podnebí druhohor a třetihor. Oba balvany vznikly bochníkovitým zvětráváním s rozpadem hrubozrné biotické žuly tiského masivu. Bába je téměř monolitní balvan viklanovitého typu s výškou 6 m a 12 m šířkou. Další ukázku lze najít asi kilometr od těchto útvarů v lokalitě U lomu, kde se nachází i Žihelský viklan.

Zajímavý geomorfologický útvar „Geologické varhany“ se nachází necelé tři kilometry východně od obce Mladeč. Jde o krasový jev vzniklý za specifických klimatických podmínek, korozním rozpouštěním vápence podél puklin do hloubky. Navíc byla tato koroze urychlena působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým, které tak působily jako slabá kyselina. Ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru byly během tropického třetihorního klimatu. Útvar tvoří větší či menší svislé kapsovité prohlubeniny, zpravidla dosahující hloubky až 20 m. Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny klesajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem. To vše se dělo pod povrchem a tak tento jev není viditelný z povrchu. To je možné pouze v umělých odkryvech například na lomových stěnách nebo zářezech. A právě zde v bývalém vápencovém lomu Brodka došlo k obnažení tohoto útvaru.

Další z mnoha rozhleden Děčínska stojí na Chlumu. Obliba a četnost rozhleden v tomto regionu se dá vysvětlit jednoduše tím, že se dá na co koukat. Dramatická krajina Českého středohoří na jedné straně a Krušné hory s Labskými pískovci na druhé straně přináší potěchu oku. Chlum je specifický tím, že má vrcholy dva. Malý Chlum (447 m n. m.) a Velký Chlum (507 m n. m.).  Specifický je také tím, že rozhledny stály v historii na obou těchto vrcholech. Na nižším zbudovali členové Horského spolku pro České Švýcarsko svou první spolkovou stavbu. Byla to malá turistická chata, která měla plochou střechu, jenž sloužila k vyhlídce. Otevřena byla 27. dubna 1879 v rámci celonárodních oslav stříbrné stavby Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Stavba na Malém Chlumu se těšila velkému náporu turistů a vedení horského spolku začalo pomalu uvažovat o rozšíření objektu o opravdovou rozhlednu. Ačkoli se původně plánovalo s věží kamennou, omezené finanční prostředky nakonec dovolily pouze rozhlednu ze dřeva, vysokou 14 metrů. Ta byla slavnostně otevřena 20. listopadu 1898, v roce kdy celá monarchie slavila 50. let vlády Františka Josefa I. Událost ovlivnil i sklon panovníkovy choti, na jejíž paměť byla věž nazvána rozhlednou císařovny Alžběty. Samotná rozhledna si moc velkou oblibu nezískala, několikrát ji vyvrátil vítr a definitivně se zřítila v roce 1915.Přesuňme nyní pozornost k vyššímu vrcholu. Pozornost společně s námi začali k tomuto vrcholu pomalu přesouvat i turisté. Pod Velkým Chlumem stála již od roku 1893 chata, nahrazena roku 1924 velkou restaurací s ubytováním. Bylo přirozené, že se začalo uvažovat i o stavbě rozhledny. Stavba z lomového a kamene a betonových tvárnic byla dle projektu děčínského architekta Jahnela zbudována v letech 1928 – 29. Šestnáctimetrová rozhledna nacházející se v nadmořské výšce 488 metrů byla slavnostně otevřena 18. května 1930. Po roce 1945 se rozhledna ocitla na okraji zájmu. Začala částečně sloužit jako vysílač a vystoupit šlo jen na dolní ochoz. Změna přišla až v roce 1996. Město Děčín provedlo rekonstrukci a rozhledna byla znovu zpřístupněna. Stalo se tak 12. Července 1997.   Rozhledna je volně přístupná a z Děčína se a po zdolání 83 schodů, uvidíte na jihu kopce Kukla s telekomunikační věží, Varhošť s rozhlednou a další vrcholky v Českém středohoří – Kletečnou, Milešovku, na západě pak pásmo Krušných hor a na severozápadě věž na Děčínském Sněžníku. Severní výhled omezují částečně stromy, přesto lze spatřit vrcholky Českého Švýcarska.