Při ulici Křižovnická nedaleko mostu přes řeku Ohře, stojí kostel sv. Bartoloměje. Současná stavba byla vybudována v roce 1414 na místě původní románské kaple sv. Ducha, stavebníkem byl chebský radní Niklas Gumarauer. Špitál byl roku 1695 přebudován na křížovnickou komendu. Během druhé světové války byl kostel poškozen a v letech 1962-1963 rekonstruován. V kostele pak byla výstavní galerie a roku 1997 byl objekt navrácen řeholníkům. Kostel tvoří obdélná síňová stavba s žebrovou klenbou, kterou podepírá jediný sloup stojící v centrální části prostoru. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly zrestaurovány také původní fresky.

Vítkovickou radnici projektoval architekt Max von Ferstel. Stavba v novogotickém slohu a z červených cihel jako většina staveb v této časti pochází z let 1901-1902.

Objevené zbytky původního pozdně románského kostelíka sv. Mikuláše se nacházejí poblíž turisticky značené cesty vedoucí ze Sokolova do Krásna pod vrchem Krudum. Kostel je zmiňován již roku 1253, ale později zanikl natolik, že se jej nedařilo přesně lokalizovat. Pahorek na které se nacházel dokonce zarostl stromy. Až archeologický průzkum prováděný zde v letech 2002-2004 odhalil jeho základy, které byly vykopány a rekonstruovány. Jeho na zdejší poměry velká dispozice napovídá o tom, že tu bylo kdysi patrně daleko rušněji než dnes. Což patrně souviselo s těžbou zdejší suroviny. Po ukončení těžby na přelomu 15 a 16. století zaniklo také osídlení, čímž byl k zániku odsouzen i kostelík. Pozdně románská stavba měla protáhlou hlavní loď a pravoúhle zakončený presbytář. Dnes tak můžeme obdivovat alespoň volně přístupné rekonstruované základy někdejšího významného kostelíka.

V centru obce Horní Stropnice stojí původně románský kostel sv. Mikuláše. Kostel byl založen kolem roku 1200. V roce 1486 byla obec i kostel vypálen. Po tomto požáru byl z velké části přestavěn goticky. Vzniklo nové trojlodí, presbytář, sakristie a hodinová věž nad západním vchodem. Později byla připojena renesanční předsíň před jižním vchodem. V barokním období vznikla ještě nová sakristie a kaple na jižní straně. Do roku 1801 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Kostel byl až do roku 1945 ve správě cisterciáků. Z doby románské se zachovala věž se sedlovou střechou a sdruženými románskými okénky. V hlavní lodi vytváří osmiboké pilíře síňové trojlodí zaklenuté síťovou klenbou. V presbytáři je jedno pole křížové klenby, v závěru paprsčitá. Kaple sv. Kateřiny je sklenutá křížovou a hvězdovou klenbou. Zařízení interiéru je převážně barokní, hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše klanícího se Panně Marii s Dítětem, nad ním je obraz Nejsvětější Trojice se sochami sv. Víta a sv. Václava. Dále zde můžeme najít gotickou křtitelnici a rokokovou kazatelnu (1777).