Janáčkovo nábřeží lemuje levý břeh Vltavy mezi Palackého mostem a mostem Legií v délce cca 970 m. Koncem 19. století se severní části nazývala Ferdinandovo nábřeží. Jižní části, kterou tvořila cesta, se říkalo Nábřežní ulice. Současný název je používán od počátku 20. století. Nábřeží slouží automobilovému provozu a pro pěší. Mezi nábřežím a Dětským ostrovem, který lemuje je vodní zdymadlo Smíchov. Lávkami spojuje Dětský a Petržílkovský ostrov s pevninou.

Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména  Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6. Název obce snad vyjadřuje, že šlo kdysi o ves lidí Nebušových. Nejstarší písemná zpráva o Nebušicích se nachází v privilegiu papeže Řehoře X. z roku 1273 pro Strahovský klášter, kterému v předhusitské době náležely. Při obléhání Prahy za třidetileté války utrpěla vesnice velké škody a ještě v roce 1654 zde bylo kromě dvou selských stavení 6 pustých domů. V 19. století se ves rozvinula do typické předměstské osady. V roce 1890 měla již na 158 domů se 1.332 obyvateli. Ve 20. století se díky autobusovému spojení dále rozrůstala o celou řadu rodinných domků a vilek.Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích byl postaven v letech 1885-1886 v novorománském slohu. Sousoší slovanských věrozvěstů, kterým je tento kostel zasvěcen, zdobí hlavní oltář. U oltáře Panny Marie stojí křtitelnice z červeného mramoru. V chrámové věži pak visí dva zvony.  

Součástí hradu v Bečově nad Teplou je také zámek. Ten si nechal v barokním slohu vystavět roku 1753 Dominik Kounic. Barokní zámek Pro stavbu využil východní gotickorenesanční předhradí a stavba tak plynule navázala na hrad a převzala jeho rezidenční funkci. Zámek je obdélná dvoupatrová budova s obloukovou bránou, s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z roku 1753. Syn Dominika z Kounic prodal v roce 1813 Bečov Friderikovi de Beaufort-Spontini, jehož rod pocházel z dnešní Belgie a jeho představitel měl titul vévody. Vévoda Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu, ale pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 - 1875 přestavět bečovský zámek. Do nově upravených interiérů pak nechal přivézt z Bruselu sbírky tapisérií, obrazů a zbraní. Většinu z těchto předmětů si odvezli majitelé zámku na samém sklonku války. Klenotnický skvost evropského významu Poslední majitel zámku Heinrich Beaufort stačil ještě, předtím než zámek opustil, ukrýt pod podlahu v hradní kapli vzácný románský relikviář sv. Maura. Po objevení v 80. letech a následné restauraci je nyní k vidění v rámci zámecké expozice. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada, která nabízí překrásný výhled na údolí řeky a samotné město, pochází také z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.  Tipy na výlet Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, kde bylo středověké popraviště. V Bečově nad Teplou také najdete Muzeum motocyklů a expozice české hračky. Poblíž nedalekého Krásna můžete vystoupit na rozhlednu Krásenský vrch nebo navštívit hornické muzeum. Další muzeum najdete také v Horním Slavkově. U obce Mnichov najdete zbytky ze zříceniny kaple sv. Siarda. Ubytovat se můžete přímo v Bečově nad Teplou.

Úřad městské části Praha Nedvězí.