Rod Buquoů vlastnil malou sošku Panny Marie foyenské (asi 20 cm vysoká), vyřezávanou z dubového dřeva. Hrabě Karel Buquoy byl vědec a cestovatel a sošku vozil vždy sebou. Když v roce 1684 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře. Hrabě ve velikém nebezpečí se modlil a slíbil, že bude-li zachráněn postaví na svém českém panství kostel jako projev vděčnosti. Bouře se uklidnila a všichni se zachánili. Jeho slib splnil syn Filip Emanuel Buquoy. V roce 1692 položil základní kámen ke kostelu Jména Panny Marie, ale se stavbou bylo započato až roku 1699, dokončena byla roku 1702 a vysvěcena o dva roky později. Uprostřed stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Oltář je celý vyřezávaný, dílo řezbáře Wauschera z Lince. Nad ním je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, který symbolicky drží na čtyřech bohatých girlandách čtyři andělé. V dolní části svatostánku je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní v zasklené schránce je malá soška Panny Marie. Sakristie, kůr a kazatelna byly přistavěny později. Mimo kostel stojí zvonice z roku 1939. Původní tři zvony byly v roce 1942 sejmuty a použity na válečné účely. Po válce byl do zvonice zavěšen zvon ze Svaté Hory pocházející z roku 1661. V roce 1974 byly pořízeny další dva zvony. Naproti kostelu stojí bývalý lovecký zámek, který nechal v letech 1709-1710 postavit bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert. Štít zámku zdobí jejich erb. Od roku 1714 sloužil zámek jako fara a později také jako škola pro okolní obce. Dnes je zde klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.

Památník Bedřicha Smetany umístěný do prostor Jabkenické myslivny, do domu, kde skladatel žil a tvořil, je jednou ze stálých expozic Národního muzea. Myslivna, zasazená do krásné přírodní scenérie, byla původně sídlem lesního úřadu knížat Thurn-Taxisů. Od r. 1875 zde působil zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz, manžel jeho dcery Žofie. U nich prožil hluchý Smetana se svou rodinou poslední léta života (1875-1884) a vznikla zde i řada jeho nejvýznamnějších děl.   Popis expozice Návštěvníci expozice se mohou těšit na mnoho obrazových a písemných dokumentů, předměty osobní i rodinné povahy, které přibližují život Smetanovy rodiny i rodiny Žofie a Josefa Schwarzových v Jabkenicích. Exponáty přibližují kontakty B. Smetany s Mladoboleslavskem ještě před jeho příchodem do Jabkenic a dokumentují Smetanovu tvorbu jabkenického období – především její provozování a šíření na koncertech, operních scénách a prostřednictvím hudebních vydavatelství v Čechách i v zahraničí. Těžištěm expozice jsou interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruované podle dobových svědectví a zařízené zčásti i originálním dochovaným nábytkem ze Smetanovy rodiny a dalšími původními památkami. V sále s malou galerií obrazů skladatelova vnuka Zdeňka Schwarze je možné se zaposlouchat do Smetanových skladeb dle vlastního výběru.Od r. 2004 je v Památníku nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků namalovaná v r. 1877 skladatelovou manželkou Betty Smetanovou. Na co se můžete těšit Jabkenická myslivna, původně sídlo lesního úřadu Thurn-Taxisů Dům, kde skladatel žil, tvořil a kde vznikla většina mistrových vrcholných děl Zde vznikla unikátní opona jabkenických ochotníků s výjevem „Příchod praotce Čecha na Říp“ namalovaná 1877 Smetanovou druhou ženou Bettinou Možnost individuálního poslechu Smetanových děl podle vlastního výběru   Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích je spravován Národním muzeem. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, se každoročně pořádá na přelomu června a července na zámku v Litomyšli.   

Anenské náměstí se svou velikostí řadí mezi nejmenší náměstí v Praze. Připomíná spíše rozšířenou ulici. Název náměstí je odvozen od kláštera sv. Anny, který zde byl v letech 1313 – 1782 při kostele sv. Václava. Přezdívalo se také jako Anenský plácek.

Přírodní památka s názvem Husova kazetelna se nachází jen několik málo kilometrů od obce Petrovice na Sedlčansku. Jde o zhruba 2,5 metru vysoký viklan s hlubokou mísou na temeni. Spočívá na nepatrné základně, takže při troše šikovnosti s ním může zdatný člověk zahýbat. Tato přírodní památka je ukázkou zvětrávání žulových hornin. Vzhledem k tomu, že zde v okolí mistr Jan Hus pobýval, není vyloučeno, že zde nemohl kázat, přímé důkazy o tom však nejsou. Petrovičtí jezuité ve snaze pošpinit Husovo jméno, nazývali kámen posměšně čertovou kazatelnou.