Sv. Jan Nepomucký je vyobrazen jako stojící postava světce v kanovnickém hávu. V levé ruce drží kříž, v pravé zlacenou ratolest. U nohou má dva puti. Socha je umístěna na vysokém zdobeném podstavci a je orientovaná na východ. Byla sem přemístěna z Hradčanského náměstí v roce 1752. Autorem sochy je J. A. Quittainer, který jí zhotovil v roce 1752.

Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Na konci roku 2007 byla na vrchu Kožich (584 m.n.m.) v blízkosti obce Libákovice zahájena výstavba telekomunikační věže společnosti Vodafone. Již v roce 1865 zde stála jakási dřevěná vyhlídka pro zeměměřičské účely. Ta se pod vlivem počasí časem zřítila. V roce 1934 zde pak byla postavena triangulační věž se stejným účelem. Po ní zde zbyl do dnešní doby jen žulový kvádr jako značka zeměměřičů. Prostor pod skálou pak nějaký čas využívali vojáci, kteří zde zbudovali bunkr a odpalovací rampy. Nový kovový stožár telekomunikační věže vysoké 35 metrů v sobě nese vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 metrů. Na ni pak vede celkem 120 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Expozici o životě a díle hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935) v domě, kde žil a tvořil, můžeme navštívit v obci Křečovice poblíž Sedlčan. Domek nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde Josef Suk mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Bylo to již v době, kdy byl proslulým členem Českého kvarteta. Přijížděli sem za ním také další významné osobnosti hudebního života, např. Antonín Dvořák nebo Václav Talich. Na sklonku svého života, kdy Josef Suk již nebydlel trvale v Praze, ale odstěhoval se do Benešova, uvolnil domek pro rodinu svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze. Památník prošel nedávno rekonstrukcí a roku 2008 byl znovu otevřen pro veřejnost.   Stálá expozice   Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru. Ve dvou místnostech je zde zachován původní nábytek. V pracovně Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, v salónu rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.     Na co se můžete těšit Expozice – Josef Suk (1874–1935), život a dílo hudebního skladatele Sukův nábytek a klavír, lidová keramika z rozsáhlé umělcovy sbírky Každoroční koncert v rámci Pražského jara, pietní slavnost Sukovy Křečovice   V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze.