Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři.

Kostel sv. Vojtěcha byl postaven v letech 1715-1730 jako klášterní chrám dominikánského řádu. v barokním slohu. Barokní výstavbá na místě stejnojmenné stavby vedl významný severočeský stavitel Octavio Broggio. V roce 1972 byly do tohoté kostela instalovány druhé největší varhany v České republice.

Přímo na vrchu Hůrka (498 m.n.m) při západním okraji města stojí obvodové zdi kdysi kostelíka sv. Anny vystavěného v letech 1712-1715 na místě vyhlídkové věže. Za vlády císaře Josefa II. byl kostelík zrušen a stavba ponechána svému osudu. V roce 1900 byly zbytky upraveny na rozhlednu a zřízena zde letní výletní restaurace. V současné době ani jedno nefunguje a objekt je veřejnosti nepřístupný.

Dražického náměstí se rozkládá v lokalitě, kam bylo v roce 1182 přemístěno pražské biskupství. Rozkládalo se zhruba mezi dnešní Letenskou, Josefskou a Mosteckou ulici. Nevětšího rozkvětu dosáhlo pod vedením arcibiskupa Jana IC. Z Dražic. Odtud také název náměstí. Biskupství, jako církevní instituce, mělo vliv na mnoho událostí města i státu. Konaly se zde například první promoce Karlovy university, různé sněmy a soudy. Historie zdejšího biskupství má co do činění s Mistrem Janem Husem, který na jeho vrata 26.8.1414 připevnil veřejné prohlášení, jímž vyslovil svou ochotu hájit své učení před kostnickým koncilem. Stalo se tak a Jan Hus byl 14.7.1415 upálen. Katolická církev se s touto křivdou doposud nevyrovnala. Pozůstatkem po zdejším biskupství jsou i dnešní Vojanovy sady, které jsou považované za nejstarší dochovanou pražskou zahradu. Dražického náměstí je pojmenované podle pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který žil v letech 1301-43. Už ve 12. století tady byl biskupský dvůr, jeho prostor je vymezen ulicemi Mosteckou, Josefskou a Dražického náměstím. Největšího rozkvětu dosáhl právě za tohoto biskupa, kdy byl dvůr přebudován že měl spíše charakter tvrze než dvora. Byl důkladně opevněn a patřilo k němu území sahající až ke kostelu sv. Tomáše v Letenské ulici. Zabíral místo v dnešní ulici U lužického semináře a dnešní Vojanovy sady, které jsou malým pozůstatkem rozsáhlých biskupských zahrad. Po založení Karlovy univerzity v roce 1348 se ve dvoře konaly první promoce a až do roku 1366 většina slavnostních aktů. Probíhaly tady i duchovní soudy, kněžské synody, sněmy a sjezdy a různá církevní řízení. Když vypukly husitské války, husité nenáviděný biskupský dvůr vypálili a pobořili. Do našich časů se zachovala jen čtyřhranná věž ve dvoře domu čp. 47/16 v Mostecké ulici. Uprostřed náměstí stojí starý kandelábr veřejného plynového osvětlení z 18. století, takové jsou v Praze už jen tři. A nyní něco krátce k domům. Dům čp. 4/60 „U nejsvětější trojice“, stojí na místě někdejšího biskupského dvora, podal hmotné svědectví o době prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Při výkopu výtahové šachty zde byly objeveny fragmenty podlahových dlaždic s erbovním reliéfem pánů z Pardubic. Také při stavbě domu čp. 6/62 byla objevena vrcholně gotická dlažba, identická s dlažbou procházející věží biskupského dvora.