Muzeum v Radnicích bylo založeno jako první muzeum na rokycanském okrese v roce 1892.U jeho zrodu stál Josef Hylák, řídící učitel a významná osobnost zdejšího regionu. Muzeum má své prostory v původně raně barokním zámku vystavěném za účasti Jakuba Augustona, později upravován Šternberky. V roce 1849 zámek i město poničilpožár, poté byl přestavěn do současné podoby. Poměrně rozsáhlé sbírky dokumentují zdejší region i jiné oblasti. Pořádají se výstavy, koncerty a atd. Stálá expozice Etnografické, historické a přírodovědné sbírky z Radnicka sbírky starožitností rodáka Václava Kočky-Amorta osobnosti města a okolí architektura a vývoj města Židé a křesťané      

Jižně od obce Kvasice, podél silnice na Novou Dědinu se nachází barokní zastavení Křížové cesty vedoucí na vrch Kalvárie, kde se dnes tyčí stožár vysílače.

Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.

Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.