Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském pohoří při staré zemské hranici. Historie hradu Hrad Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby. Svými rozměry 14 x 17,5 m patří k největším obytným věžím v Čechách. Nad přízemím, kde byla pravděpodobně kuchyně, zbrojnice a hradní vězení, se nacházela dvě obytná patra. V roce 1302 přešel do vlastnictví Rožmberků. V roce 1394 zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. V 16. století byl rozšířen obranný systém o nový hradební pás, zesílený pěti baštami. Zásobování hradu vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do sběrné nádrže. V roce 1602 byl ve finanční tísni Petr Vok donucen prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu ÏI. V roce 1622 se dostává do vlastnictví Eggenberků. V roce 1719 získala eggenberský majetek knížata Schwarzenberku. Ještě v roce 1725 proběhly na hradě poslední úpravy a opravy střech. Od té doby ztratil hrad definitivně svoji funkci a začal se měnit ve zříceninu. V roce 1861 sem zavítal koruní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Podoba hradu Stavebně zakonzervovaná hradní zřícenina byla dále využívána jako turistická rozhledna. I přes nepříznivé důsledky hospodářské krize bylo v roce 1934 přistoupeno k novým stavebním úpravám nákladem 30.000 Kč. Celistvost zdiva zajistily železné svorníky, trhliny byly vyspárovány, vstupní portál věže dostal nové schodiště a byla vyčištěna studna, kde se znovu ve 4,5 metrech objevila voda. Vybudováním střeženého pohraničního pásma po druhé světové válce až do roku 1990 byla návštěva tohoto místa znemožněna. Armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany, po zřícení neudržovaného schodiště byla při vstupu do hradu postavena vyšší ocelová konstrukce. Statika hradu byla narušena do takové míry, že byl vstup do objektu zakázán. V současné době o hrad pečuje a spravuje jej občanské sdružení Vítkův Hrádek. Opět je možno vystoupat na vyhlídkovou plošinu na vrchu bývalé obytné věže a za dobrého počasí tak vidět úchvatné panorama rakouských Alp či na velkolepý výhled do Vltavského údolí. Nedaleko odsud u obce Přední Výtoň najdete zříceninu kostela sv. Václava - Rychnůvek nebo kostel sv. Tomáše. Navštívit můžete i město Frymburk a kostel sv. Bartoloměje. Ubytovat se můžete ve Frymburku.

Staroměstský jez leží mezi Kampou a Novotného lávkou. Je nejstarším jezem v Praze, vznikl již ve 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled a tvar. Jen původní konstrukce byla dřevěná s kamennou výplní. Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro Staroměstské mlýny a také pro napájení vodního náhonu Čertoka. Délka jezu je 321 m, ploha zdrže je 24,823 ha a objem zadržené vody činí 607 957,5 m3. Uprostřed jezu je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od Staroměstských mlýnů.

Autobusoná zastávka Bratří Jandusů (manipulační) na stejnojmenném náměstí slouží pro potřeby dopravy v Uhříněvsi.Pojmenování je odvozeno od názvu náměstí Bratří Jandusů, ne kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Na severovýchodním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova můžeme najít kouřimský židovský hřbitov. Byl založen poměrně pozdě až v roce 1904 a užíván jen zhruba nějakých třicet let. Jeho plocha ohrazená zdí je poměrně velká (2.455 m2), ale najdeme zde jen zhruba dvě desítky novodobých náhrobků osazené v severozápadním rohu hřbitova. Zbytek plochy je pak převážně velmi netradičně užíván jako křesťanský urnový háj. V jižní zdi je situována obřadní síň, která je v současné době využívána spíše příležitostně, zřejmě jako skladiště (2012). Vstup na hřbitov je volný přes křesťanský hřbitov v jeho otevírací době.