Vodopád se nachází na Malém Sloupském potoce v Jizerských horách při modré turistické značce vedoucí z Ferdinandova k vodní nádrži Bedřichov. Kaskádovitý tok potoka vytváří několik menších vodopádů.K vodopádu se váže legenda o jeho vzniku. Jakýsi pilař z Ferdinandova získal lukrativní zakázku. Dřeva měl dostatek, ale potokem neteklo příliš dost vody pro plavení klád. Vydal se proto proti proudu až do rokle, kde se rozhodl prokopat k vodě. Po nějaké době se začaly valit kameny a neznámý hlas ho oslovil, ať zanechá této činnosti a jde domů. Pilař tedy odešel a zanedlouho se strhla bouře, s níž přišla velká povodeň.

Železné hory tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny. Na severu se pozvolna sklánějí k Polabské nížině, na jihozápadě se výrazným hřebenem zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Ve skutečnosti mají Železné hory ráz vrchoviny až pahorkatiny, jejich nadmořská výška se pohybuje v průměru kolem 600 m.n.m. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 662 metry. Nejdůležitějším vodním tokem pohoří je řeka Chrudimka dlouhá asi 108 km. Zvláštností Chrudimky je velké množství přehrad na jejím toku - Hamry, Seč, Křižanovice a Práčov. Největší přehradní nádrž Seč nacházející se přímo v centru Železných hor je vyhledávanou rekreační oblastí. Hlavní hřbet kopíruje malebná řeka Doubrava. Území Železných hor má dlouhou historii osídlení. Je prokazatelné, že na jejich území žili Keltové, dodnes se zachovaly zbytky dvojitého keltského valu v Hradišti u Nasavrk. V dnešní době je jediným větším městem v Železných horách Hlinsko s téměř 11 tisíci obyvateli. Převážná část obyvatel tedy žije na venkově. V některých vesnicích jsou zachované roubené domky, hospodářské a církevní stavby. Jak vypadaly vesnice v Železných horách a jak se v nich žilo dříve, se návštěvníci mohou podívat také ve skanzenu Veselý kopec. Ve Svobodných Hamrech je zpřístupněn vodní kovací hamr a mlecí zařízení, nedaleko je také Králova pila - roubené vodní dílo patrně z konce středověku. V okolí Včelákova jsou zachovány ústí šachet a haldy z dob, kdy se zde dobývala železná ruda. Historie se dá obdivovat i při návštěvě četných zřícenin. Nejnavštěvovanější jsou Lichnice, Oheb, Vildštejn, Rabštejnek, Žumberk, Strádov a tvrze Svojšice, Lipka. Lákadlem jsou rovněž památné stromy. Nejvzácnějším stromem je přes 700 let starý Žižkův dub s obvodem kmene 13 m v Podhradí u zříceniny hradu Lichnice, dalším pamětihodným památným stromem je nejmohutnější strom Havlíčkobrodska - Královská lípa v Klokočově stará téměř tisíc let o obvodu 870 cm. Za návštěvu stojí jistě i dvě rozhledny v Zubří a České Lhotici, z nichž lze spatřit vrcholy Krkonoš. Z novějších technických zajímavostí stojí za zmínku 182 m vysoký televizní vysílač z roku 1960 u obce Krásné a stará vápenka u Třemošnice,. Do oblasti Železných hor patří i obec Ležáky, pietně upravené místo osady vypálené za 2. světové války. Železné hory jsou vhodné pro celoroční rekreaci. V letním období patří mezi jejich nejvíce navštěvované oblasti místa s možností koupání - např. Seč, Kraskov a Konopáč. V zimním období si na své přijdou milovníci běžek, ale i přes malou nadmořskou výšku vyznavači sjezdového lyžování. Sjezdařské terény lze využívat zejména v okolí Hlinska a Trhové Kamenice, kde bývá dostatek sněhu téměř po celou zimu.

Rousínovský židovský hřbitov byl založen patrně v 16. století, několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1902. Stejně jako synagoga sloužil až do druhé světové války. Na poměrně úzké a protáhlé ploše (5.964 m2) se nachází přibližně 1.500 náhrobků, v různém stavu. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Nejlepší parkování je poblíž hřbitova v ulici Trávníky.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.