Skalní útvar nad řekou Vltavou jen kousek jižně od Prahy. Podklad tvoří převážně kyselé usazené horniny ze svrchních starohor. Oblast s ekosystémy skalních stepí, dubové, dubo-habrové lesy a vřesoviště. Předmětem ochrany jsou především teplomilné ekosystémy  skalních stepí a odkryv skály. Horní plošina s velmi pěkným výhledem na řeku je přístupná lesní cestou z turisticky značené cesty.

Židovský hřbitov se nachází asi 800 m jihozápadně od obce Vilice nedaleko silnici spojující tuto obec s Elbančicemi. Od této silnice k němu vede polní cesta (necelých 100 m). Hřbitov byl založen před rokem 1723 a poslední pohřeb se tu konal v červenci roku 1942. Po druhé světové válce byla část novodobých náhrobků odcizena. Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zcela zarostlý, ohradní zeď ve špatném stavu a z márnice byly jen trosky. V letech 1996-2002 proběhla rekonstrukce hřbitova. Byl vyčištěn a ohradní zeď i márnice opraveny. Na zhruba ze třetiny zaplněném hřbitově o ploše 2.805 m2 se dnes nachází přibližně 180 náhrobků. Vstup na hřbitov je volný přes zrekonstruovanou márnice ve které se nachází fragmenty malby s textem v hebrejštině.

Kočárovna, expozice kočárů, je umístěna v areálu Ctěnického zámku. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu unikátních koňských povozů. K vidění je samozřejmě zámek i přilehlá zámecká zahrada.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí ze 16. století. Propast vznikla tím, že část toku Bečvy se zanořuje asi o pět kilometrů výše přes štěrkové dno a puklinami ve vápenci do hloubek okolo 700-1000 m. Zde naráží na tvrdé dno a z rozpukaných hornin vystupuje CO2 (oxid uhličitý). Teplý oxid uhličitý proplyňuje přicházející vodua vytváří z ní slabou kyselinu uhličitou (kyselka). Ta hlodá a rozpouští vápenec mnohem více než běžná dešťová voda. Teplé proplyněné kyselky vystupovaly podle puklin a vytvořily tak propast. Její největší naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 m. Sonda zatím dosáhla hloubky 274,5 m. Odborníky je její hloubka odhadovaná až zhruba okolo 700 m. Na skalách okolo roste vzácný jelení jazyk celolistý, hnízdí tu kavky, poštolky a krkavci. Pohled do propasti je pouze od zábradlí vedoucí okolo její hrany. Kousek do nitra vede sice betonové schodiště, sem je ale vstup zakázán. K propasti vede turisticky značená cesta buď z města Hranice na Moravě a nebo od železniční stanice Teplice nad Bečvou. Zde u nádraží se také nachází parkoviště sloužící pro návštěvníky blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně (placené) a nebo lze parkovat ve městě.