Bývalá písecká elektrárna stojí na místě původního Podskalského mlýna o němž je první zmínka z roku 1511. V roce 1887 sem bylo přesunuto Františkem Křižíkem dynamo, poháněné jedním vodním kolem, které rozsvítilo 8 obloukových lamp. V srpnu následujcího roku byla do provozu uvedena nová elektrárna. Pět vodních kol bylo nahrazeno jediným velkým pohánějící tři dynama, jenž dodávala proud do 24 obloukových lamp a na 61 soukromých i obecních žárovek. V roce 1901 byl objekt přestavěn do dnešní podoby, umístěny dvě Francisovy turbíny. S různými změnami zařízení objekt pak sloužil jako elektrárna do roku 1986, kdy pro zchátralost systému byl provoz zastaven. V 90. letech 20. století se stal kulturní technickou památkou a rekonstruován. Objekt s turbínami dnes odpovídá stavu z roku 1901 se zařízením z roku 1926. V roce 1997 tady byla otevřena expozice veřejného osvětlení a energetiky.

Turistické informační centrum zabezpečuje a pořádá městské kulturní akce a trhy, koordinuje kulturní aktivity ve městě, zabezpečuje informace pro turisty atd. Otevírací doba: Pondělí:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Úterý:        09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Středa:      09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Čtvrtek:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Pátek:       09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Sobota:     ZavřenoNeděle:     14:00 - 17:00 h poskytuje služby Městské muzeum

Lidice jsou obec se 451 obyvateli ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, poblíž Kladna. Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Obec to není výjimečně krásná, nestojí v okolí žádný hrad nebo zámek, také se v ní nenarodila žádná slavná osobnost. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Přesto se stala tato nenápadná víska světoznámou, vstoupila ovšem do dějin způsobem, který si nikdo z místních jistě nepřál. 10. června 1942 se stala obětí krevní místy, místem toho nejhoršího běsnění a teroru nacistických okupantů vůči českému národu během 2.světové války.Příběh na jehož konci je lidická tragédie odstartoval 27. května 1942, kdy provedli českoslovenští výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš, v rámci operace Anthropoid, atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k dosud neslýchané zastrašovací akci – vyhlazení Lidic. Lidice byly vybrány jen souhrou okolností a bez zjevného důvodu. Měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na „náležité vychování“ do Německa. Akce začala 9.června navečer a její resumé bylo tragické. Na místě bylo zastřeleno 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. 184 lidických žen bylo odvlečeno do koncentračního tábora Ravensbrück, 88 dětí převezeno na převýchovu. Většina z žen a dětí byla popravena v koncentračních táborech. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí). Lidice byly vypáleny, zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov, vykáceny stromy, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn polem a jméno obce vymazáno z map.Zločinné vyhlazení Lidic svou plánovitostí a chladnokrevností pobouřilo celý svět. Města a obce v USA, Austrálii, Velké Británii a dalších státech se na protest proti nacistickému běsnění přejmenovávaly na Lidice. Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, rozhodnuto, že Lidice budou v těsném sousedství bývalé obce obnoveny. Na místě starých Lidic je muzeum s celoročně přístupnou expozicí připomínající lidickou tragédii. návštěvníky dojme k slzám bronzové sousoší 82 zavražděných lidických dětí, které je zároveň připomínkou všech dětských obětí války. Osud Lidic nebyl ojedinělý, k masakrům civilistů docházelo za druhé světové války po celé Evropě. Připomeňme Kortelisy a Český Malín (Ukrajina), Oradour-sur-Glane (Francie), Marzabotto (Itálie) či české Ležáky. Ale Lidice byly první, proto se v očích světové veřejnosti staly symbolem boje proti německému nacismu.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km od centra obce Liteň a to jižním směrem. Je potřeba se vydat z centra směrem na Skuhrov. Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat dál z obce ven směrem k okraji lesa. Hřbitov byl založen roku 1680 a rozšiřován byl v 18. i 19. století. V 19. století byl postaven i byt hrobníka, v roce 1927 pak obřadní síň. Na ploše 4.117 m2 je dochováno přilibžně 300 náhrobků pocházejících z let 1687-1939. V obci se též nachází synagoga postavená kolem poloviny 19. století v klasicistním slohu na místě starší synagogy. V roce 1939 byla však prodána obci a po válce adaptována na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 ještě navíc zásadně přestavěna na dům požární ochrany a zvýšena o patro. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen. Na vratech je sice zpráva kde sice lze zapůjčit klíč, nicméně je staršího data a je uvedeno pouze číslo popisné. Obytné stavení vedle vchodu je nefunkční a vybydlené.